TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Čtvrtek 23.5. Vladimír

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Havranovi I
Autor: Seveřan (Občasný) - publikováno 20.12.2004 (01:32:00)

Už je to jednou za sto let?

Vím, jednou muselo to přijít.

Práší se ze mě.

Třpytivá noc, co trousí barvy nad rovníkem,

Pelášivé zvěrokruhy,

Mrazí mě ruce, tvoje světlo.

Bílý kruh kreslím na podlahu.

Jsi vyslancem, jsi nejkrutějším z trestů.

Poznámky k tomuto příspěvku

Naty (Občasný,Redaktor) - 20.12.2004 > Trochu mi uniká smysl, ale tohle se mi hodně líbí: Třpytivá noc, co trousí barvy nad rovníkem, Pelášivé zvěrokruhy,

		<reagovat

Seveřan (Občasný) - 9.3.2005 > Naty: Je to ten pocit ze vzpomínky, která vás znovu pRěpadne, pobaveně tě ztrhává zpět v myšlenkách, tam kam nechcceš. To jak magické kouzlo, které se ti vysmívá a ty se beznadějně snažíš ubránit - kreslíš bílý kruh na podlaze. :) Mně se to stalo jednou pozdě v noci při pohledu z okna na zářící město. Je to o dusivé vzpomínce.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je sedm + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)