Totéž (v nepatrně jiném znění) mají na Pavilonu 1 Psychiatrické léčebny Bohnice.

Takže ten vtip vlastně znám... -:(((

Božidaro, proč vlastně chodíš na pánské záchody ?

Katarína

Na konci dnů, když Campanilla zvoní,

můj věrný kůň, noci kamarád,

nese mě tmou, rovnou za tebou, cestou vašich koní,

tak jako já, na světě je rád.

Hola hou, pojednou, začnou i hvězdy na kytary hrát...

(časem ti prozradím, kdo to napsal, složil a zpíval. Tu tvoji Campanillu mi to prostě MUSELO připomenout, protože když jsem tu písničku slyšel poprvé, poznal jsem skladatele podle "rukopisu" - a to se tak často nestává. mně už teprv ne.)

Popelnicovej šuhaj byl kouzelnej...  jak válel šluka na půnebí...  todle já nedokážu, som nefajčiar...  muj slóvnik sice "půnebí" nezná, ale to do českího jazika zavedl buď Vítězslav Nazval nebo BlueSky. Ani jednemu bych to neměl za zlé a to tu citovali ještě Nerudu...  My přídem blíž, my svjetů dobudeme !  ... jinými slovy...  Nepatrný krok pro člověka, obrovský krok pro lidstvo

až tě zas něco napadne, tak nám to řekni, pověz, napiš. Čekáme !

jsme závislí

na kofolách

a naše léčebna

modré má stěny

jó, já to taky prožil a docela nedávno. jen ty stěny nebyly modré a my závisláci jsme nepili kofolu.

Taxe podivejte, vašnostové ! Hajka je autorka, ona to NAPSALA, ale nikoliv nutně PROŽILA, tak, jaxe mi zdá, že to prožíváte vy, čtenářové. Napsaný je to pěkně, ale tady je na místě jen diskuze o tom, jak je to NAPSANÝ a nikoliv o tom, CO SE DOOPRAVDY STALO (nebo nestalo, případně stát mohlo, či nemohlo, potažmo coby se bylo bývalo stalo). Já bych některý hajčiny pasáže dokázal vylepšit, ale neuměl bych zgruntu napsat celej příběh a zejména ho vymyslet. Kdybych na to byl sám, dopadlo by to mnohem hůř. Proto tomuhle literárnímu dílkovi dávám 5 bodů + déčko. Je to napsaný přinejmenším slušně a o to tu jde. Aspoň mně.