Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 5.7.
Cyril a Metoděj
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 
Vybraný autor
Zefram
(muž)
Občasný
Na Totemu: 2608x
Napsat zprávu
Ahoj, tady vase osina v zadku. Jsem hrozne nasrany Bright a nemam rad smouly.
 Příspěvky autora 
 Kolekce autora 
 Poznámky autora 
 Autor doporučuje 
 Autor si uložil 
 Ostatní doporučují 
 Ostatní si uložili 
 

 Co se má zobrazovat 
Příspěvky
Kolekce
Autoři
Poznámky
Vyhledat příspěvek
 Seznam všech rubrik
Seznam rubrik
Próza
Poezie
Zpovědi, pocity
Miniatury,blbůstky
Recenze, názory
Překlady
Fotografie
Výtvarno, kresby
Grafika
Comics
Multimédia
Mluvené slovo
Hudba
Film
Divadlo
Co? Kdy? Kde?
Mystika, filosofie
Citáty
Vtipy
Cizojazyčný koutek
Odpadkový koš
Soutěže na Totemu
  

  
 Zajímavé odkazy
 Redakce Totemu
 Seznam Anket 
 Společná tvorba
 

 Tvé další možnosti

 Publikovat nový příspěvek
 Publikovat foto, obrázek
 Publikovat formulářem
 NápovidaNápověda

 Pomůžeme, poradíme

Potřebujete-li radu, napište nám zprávu na redakce.totemu@gmail.com
   

Psi vino
Poetikon
Okamzik

 
 
 
Poznámky u příspěvků od vybraného autora : 3.strana
 
Typ zobrazení: nejnovější poznámky vlastní poznámky poznámky u vlastních příspěvků
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 14.6.2003 > Nekdy dovedu byt velmi hruby a na iracionalitu se divam ze sveho vlastniho piedestalu. To je vsak ma osobni kvalita, spise nekvalita, ktera na me argumentaci nic nesmi zmenit, tedy by nemela. Ani Mein Kampf nesmime odsuzovat pro jejiho autora, jen sama k tomu ale docela staci.

Veda, jak ji vidim ja, a nikde snad nenajdes dukaz, ze bych rekl cosi protichudneho, je COKOLIV FUNGUJICIHO. Pokud to funguje, pokud je to jednodussi, pokud to dava lepsi vysledky, pak je to veda. Pseudoveda a antiveda tedy je to, co nefunguje, anebo to funguje spatne. Tak se samy vymezuji. Tvrdi totiz, ze vedecka metoda je vadna. Proc? Protoze zada fakta a neprustrelne experimenty? Protoze pochybuje? Ve vede je nutne take fantazie, protoze nic nelze bez imaginace vymyslet. Ale vse je nutne provazeno skepticismem. Co je vadneho na tom, ze chci, aby cokoliv, co reknu, muselo platit podle seho, co vime? Tak pracuje veda. Je nemyslitelne, aby nekdo tvrdil, ze mali zeleni muzicci na Marsu buduji rozsahla mesta, kdyz vime, ze tam proste nejsou. Vedec to nemuze rict. Ale spousta pseudovedcu rika, ze na Mesici takova mesta jsou. FUJ! Ale to neznamena, ze by vedci byli cosi mimo a nedosazitelneho, jsou to lide, a lide jsou vedci. Jedine, o co mi kdy vlastne slo, bylo, aby lide byli vice skepticti, aby byli vice obeznameni s vysledky vedy, abych chapali jeji metodu. Nechci, trebaze to tak muze vypadat, delat debily z kazdeho. Je vsak mou povinnosti, jak jiste budes souhlasit, kricet "zlodej", pokud nejakeho uvidim, a ja ho vidim. Feyerabend je zlodej.

Protoze astrologie, magie a dalsi veci tohoto razeni NEFUNGUJI PROKAZATELNE, povazuji je za vadne. A kdokoliv rika, ze jsou pravdive, ze vlastne zavisi na tom, co si vybereme atd., je zlodej. A nemluvim jen tak akademicky. Je preci tezko zpochybnitelne, ze vyssi mira skepticismu ve vsech otazkach zapusobi vsude. Lide veri v leceni virou, v klusterovou medicinu, v astrologii, veri dokonce nekdy i politikum. Skepticismus jim usetri penize, bohuzel casto jde i o vic, az o zivot.

Pokud chapes Feyerabenda tak, jak jsi napsal, pak by s tebou on sam docela pravdepodobne nesouhlasil. Ja mohu, pokud jde o jejich vyzneni. Jiste, pokud jde o nektere "skeptiky", kteri nikdy nepochybovali o sve pravde. Pokud to delam, ukaz, kdyz budes mit dost dlouhy klacek, urcite mi pekene vyprasis kozich. Souhlasim, ze veda za neco vdeci predvedeckym vyzkumum. Ten vztah je ale jeste slozitejsi. Ona bez nich neni, ona je jen jejich prodlouzenim a zpresnenim. A prave jeji vylucovani a odsouvani ze zivota lidi je to, co jeji kritici delaji, a s cim se ja nehodlam smirit. I ty, nepochybne, alespon nekdy jednas jako vedec. Kritika pseudovedy a antivedy tak rype do kazdeho z nas.

Nase vzdelani je tristni. Neni to veda, je to nabozenstvi plne dogmat, objevu vedy. Jedine, co musi vzdelani udelat, ten prvni kopanec. Pak uz lide budou myslet kriticky (a vse si najdou), anebo nebudou (a nekdo jim to najde, k jejich skode). Protoze ale dnes se vyucuje nabozenstvi "vedeckych" poucek, mas spravny pocit, ze neco neni v poradku. Neni! Ale Feyerabenduv navrh neni tim, co to zlepsi.

Nedavno jsem si uvedomil, ze jsem vlastne nidky necetl Ustavu. Je to podivne, nejsem zrejme dobrym obcanem. Rikal jsem si, zda by se nemela Ustava povinne cist na strednich skolach. Pak jsem si ale uvedomil, ze by to vedlo k pisemkam, ke zkouseni: "Co rika Ustava o tom ci onom?" Odporne. Musim si Ustavu precist a rad bych, aby ji cetli vsichni. Jak to ale udelat? Nevim, reseni tohoto problemu je resenim problemu skolstvi. Jde totiz o motivaci. Nikoliv, jak tvrdi F., o to, co se uci. Kdyby deti byli prinuceni k jedinemu, myslet kriticky, pak by si zbytek nasli uz sami. Pokud se jen bude ucit podle F., pak se tim nic oproti dnesku neziska, jen se budou sprtat nefungujici veci. Ovsem kriticke mysleni je neco, co implikuje vedu a zapadni pohled na svet, neco, co F. vlastne nepotrebuje. Proc ne? Protoze racionalista vzdy bude hledet primarne na to, zda vec funguje, nikoliv na to, jakou ma emocionalni cenu pro verici. Zadny racionalista nebude nikdy postmoderni v F. smyslu.

Sam rikas to, co ja. Jediny rozdil mezi nami opisu nasledujici paralelou. Je to, jako bychom oba potkali stejnou divku. Ja se do ni na prvni pohled zamiloval, ty nevis, jestli je opravdu ta prava. Treba si to nikdy myslet nebudes a ja pro tebe budu vzdy zamilovany blazen. Ovsem, pokud budu oslepen vasni a budu nekoho kritizovat, zhodnot to, co rikam, bud skepticky, a udelej si svuj vlastni zaver. A proto je jedno, jestli ji budes okate nadbihat, stejne totiz budes jedna z jejich svedenych obeti.

P.S. Myslim, ze to napsal v roce 1974. Jiste to neni, pouze pravdepodobne.
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 10.6.2003 > Ja jsem vuci F. kritictejsi. Je to lhar, podvodnik a manipulator. Kde je jeho podvod? Podstrkuje nam svuj svetonazor a halasne rozhlasuje, ze zadny vylucny neexistuje. Je to lzive, bohuzel prilis caste.

Co by se deti mely ucit ve skole? Ideologii pana F., ktera by se na vse divala historicky ze sveho nedotknutelneho piedestalu? Navrhuji spise metodu vedy, metodu umoznujici tridit si data sam do te miry, do jake clovek chce a muze. Nelze totiz zahltit deti ruznymi ideologiemi a doufat, ze si vyberou. Vyberou si tu, ktera bude prvni, nejbarvitejsi, ideologii sveho ucitele atd.

Jelikoz zijeme ve spolecnosti vedy, je nezbytne, aby lide vedu chapali, jinak budou ztraceni. Proto veda musi nutne byt vyucovana. Konecne jen diky jejim vysledkum vime, ze existuji i jine kmeny, ze maji jine ideologie a muzeme se o nich vubec bavit. Je to zcela unikatni situace, ktera nas vsak nesmi vest k pohrdani tim, cemu za ni vdecime. Kdybychom se vedy vzdali, vzdali bychom se i nadhledu, ktery poskytuje. Neni to nejaky univerzalni system, je to system rozumu a jako takovy ma sva kriteria, ktera musi byt dodrzena. Ktery ale jiny system umoznuje videt sve soupere alespon tak jasne a ciste?

F. vdeci za sve vzdelani vede, ktera postavila stroje, jez jej osvobodily od prace, shromazdila jeho znalosti a predlozila mu je ke zkoumani. Jedine, na co ma F. pravo, je podivat se dukladne, cemu za to vdeci, pripadne to odmitnout (jeho osobni volba). Nema ale pravo se tvarit svatouskovsky, argumentovat radobyracionalne, uzivat vysledky vedeckych metod a smat se jim za to do tvare.
U příspěvku:Svetonazory
Zefram (Občasný) - 10.6.2003 > To je, myslim, ponekud omezenejsi pohled na slovo svetonazor, nez jak jsem jej uzil ja, ale to je konecne jedno. Preci se se mnou nebudete hadat, jestli svetonazor znamena presne to ci ono, ztrata casu.

Veda odpovedi dava dokonce i na otazky, o kterych mluvite. Predem se totiz pta, zda lze ziskat odpovedi. Zaporny vysledek je vsim, co k tomu rika. Smysl vseho a duvod existence, to jsou typicka temata tohoto druhu, temata, ktera porad nekdo ozivuje. Co treba krestana presvedecuje, ze smysl je takovy ci onaky? To nejsou slova, symboly, vubec ne. On EMOCIONALNE protezuje jeden vyklad pred druhym, protoze jeho rodice, anebo kdokoliv jiny, do nej tyhle emoce implantoval a on podle nich ted jedna. Verokuka krestanstvi je halda slov, nic vic. Veda take produkuje slova, v tomhle smyslu o nic mene uspokojujici. Navic maji radu vyhod, protoze obsahuji spousty navodu a formuli, ktere dobre vystihuji chovani sveta. Pro krestana vsak nejsou vysvetlenim, protoze emocionalne k nim nijak netihne. Pokud vsak prijmete za emocionalne uspokojujici dosahnout maximalne verneho obrazu reality, pak je mate radeji svetonazor vedy. Jsou proto ekvivalentni? Ne, protoze krestan si ani nikdy nepolozil otazku, jak lze o realite kolem ziskat nejaka data a nikdy si ani nepolozil otazku, zda jeho otazky maji sve odpovedi. Svetonazor vedy je ten, ktery si tyhle otazky polozil jako prvni a zaridil se podle odpovedi. A odpoved na smysl zivota je takova, ze zadny neni, anebo jen ten, ktery mu dame sami.
U příspěvku:Příhoda filozofa
Zefram (Občasný) - 1.6.2003 > Ty brambory, skutecne dobry postreh. Vzdycky jsem si neco podobneho myslel. Jinak ale, rekneme si to na rovinu, univerzite je jedna z nejlepsich veci, ktera muze cloveka potkat, takze bych vuci tomu vzdelani tak kriticky nebyl.
U příspěvku:> Šestnáctá meditace
Zefram (Občasný) - 14.4.2003 > Trochu podivne nadhodim tolerantnejsi toninu. Mystiku povazuji za blbost a nezabyvam se ji, takze nevidim. Hledim na jine veci a povazuji za velice krasne, mohly by mne zamestnat na tisice zivotu. Takze si nezoufam a tahle slepota mi nevadi.
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 17.3.2003 > Cinska medicina nepochybne funguje, leci, to je fakt. Predevsim jde o psychosomaticke problemy, ucinek lecby je casove omezeny. Navic neleci jeji metody, ale lecba sama, cosi jako cukratkova metoda. Pokud bych potkal Feyerabenda pred tebou, nemel bys uz koho prastit, pochybuji, ze by jeste zil. Jen tak trochu rypam, protoze se mi podarilo prezit celou jednu jeho knihu.
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 15.3.2003 > Filip Sklenar> Uz jsem od Feyerabenda cetl cosi i v tistene podobe, nemene zajimave. Na druhou stranu si neodpustim popichnuti. Proc tak smahem odsuzovat? Vzdyt v kazdem jednotlivem bode s nim lze jen souhlasit. Rozhodne nerika nic, co by neodpovidalo skutecnosti. Posledni, co bych si pral, by bylo strilet do neho jen proto, ze se mi nelibi jeho zavery.
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 13.3.2003 > Filip Sklenar> Me nazory k teto veci jsou znamy, takze jsem je ani nepripojoval. Samozrejme s Vami souhlasim. Nezapomente vsak prosim, ze autorem tohoto textu je docela znamy, skoro vehlasny filozof. Jak, proc a kdo tuto jeho glorifikaci zaridil, to nevim, a ani nechapu, jak se to mohlo stat. Na druhou stranu nelze nez zasnout nad perfektni konstrukci, kterou Feyerabend buduje, nad dokonalosti, se kterou chytre manipuluje s tezko vyvratitelnymi skutecnostmi ve svuj prospech. Prave proto jsem to sem dal. Je to skutecne genialni plytvani intelektem. A navic je to pro mne jeste z jednoho hlediska zajimave. Osobne jsem kriticky racionalista, za hodne toho vdecim K.R.Popperovi, jehoz zakem, pokud vim, Feyerabend byl (pozdeji o nem vsak nemluvil dobre).
U příspěvku:(existenciální) krize
Zefram (Občasný) - 19.2.2003 > Namisto objasneni svych slov ti dam priklad. Pokud bys vsak trval na presnem vysvetleni posledniho odstavce, jsem ti k dispozici. Asi pred rokem jsem se ucastnil jiste debaty tykajici se slova svoboda. Tehdy jsem jeste nebyl tak zaryte antiplkaci, podotykam na vysvetlenou, to prislo az prave diky teto zkusenosti. Zhruba slo o to, ze existovaly dve strany, ve chvili, kdy jsem vstoupil. Prvni, nadale proste 1), zaryte tvrdila, ze svoboda je dokonale objektivni velicina, kterou lze proste urcit, ze treba chlapik ve vezeni rozhodne neni svobodny ani trochu. Strana druha, nadale 2), tvrdila, ze svoboda je zcela subjektivni zalezitosti, ze ve vezeni lze byt mnohem vice svobodny nez kdekoliv jinde. Zarazilo mne uz to uzivani slov objektivni a subjektivni. Ale protoze jsem tehdy nejen nebyl antiplkaci, ale dokonce ani tak jedovaty, cemuz se dnes treba nechce verit, prilis jsem do nich nerypal. Misto toho jsem se snazil ustavit jakousi stranu 3), ktera tvrdila, ze znalosti a osobni preference jedince urcuji, nakolik je svobodny, stejne jako ty mrize, jez jej obklopuji. Pripad podivne glorifikovaneho Kajinka to hezky ilustruje. Kdyz mas pod cepici, ani Mirov nemusi byt tak uplne konecnou stanici. Jenze reakce na tuhle snahu byla typicka, jak jsem pozdeji zjistil, jelikoz totiz neexistuje jediny padny duvod, proc poslouchat ty druhe, zadna tvrda fakta, zadny neoblomny a neosobni soud, ktery smete nevyhovujici tvrzeni, nemel jsem prilis mnoho sanci. To velmi kontrastovalo s tim, co jsem poznal jinde, co mi rikalo, ze v naproste vetsine pripadu lze nejak rozhodnout o tom, co je a co neni nadale perspektivni. Prinejhorsim to trva trochu dele, ale konecne je to rozsouzeno. Jaky vsak existoval konec, anebo alespon malinko finalne vypadajici zjisteni, takoveto diskuse? Proc nerici, ze svoboda je stul s dirou uprostred? Proc ne? To mne presvedcilo, ze neni vubec spravne se ptat, co je to ta svoboda? Otazka ma znit, jak zpresnit definici svobody vyskytujici se v prirozenem jazyce konzistentnim zpusobem, aby lepe vyhovovala tem jejich etickym diskusim. Kdo se ale pta takhle? Jejich diskuse nema zadny konec, muze v principu trvat nekonecne dlouho, coz se konecne v beznem slova smyslu stalo, lide se stridali, mluvilo se stale o tomtez dokola. Neexistovala pravidla hry, neexistoval zadny, treba i jen nejasne, urceny konec otazek, anebo alespon meritko nejakeho postupu v reseni. Na totez odkazuje i tva nevira v pokrok. Existuje mnoho oblasti lidskeho zajmu, kde pokrok zrejme existuje, je videt odevsad, a to mozna prave tam, kde jde o veci nejsubtilnejsi, o abstraktni objekty samotne. Problemy se objevuji stale nove, anebo jsou reseny stare v novem kontextu, ovsem je nepredstavitelne, aby se stale mluvilo o tomtez, to by zucasteneni vnimali jako vlastni porazku. Ale zpet k one debate o svobode. Kdyz si polozis tu modifikovanou, finitni, otazku tykajici se definice svobody, povsimni si prosim slova konzistence. Jestlize mame zpresnit obvykly smysls svobody, je nutne se nejprve presvedcit, ze tohle obvykle uziti neni vadne. A ono je. O tom 1) ani 2) nemluvili, nemeli cas, valcili, kopali zakopy, hazeli granaty nepripustnych argumentu a strileli po sobe jedovatostmi. Jde o klasicky problem, osud versus svobodna vule. Cim vice o nejakem cloveku vim, tim vice, jak kazdy vi, je mi jasne, proc a co udela. Protoze nelze stanovit zadnou hranici nasemu vedeni, to je nepripustne, znamenalo by to vedet sakra mnoho, musim priznat moznost jit v teto presnosti v principu nekonecne daleko. Hypoteticky je tedy mozne vedet tolik, ze jiz zadna neurcitost neexistuje, pak svoboda v obvyklem smyslu neni definovana. Nerekneme, ze svobodny je ten, o kom vime, ze presne udela to ci ono, ani ten, o kom nevime nic. Svobodu pripisujeme tem lidem, o nichz neco vime, nikoliv vsak vse. Proc tedy nedefinovat svobodu jako miru neurcitosti budouciho osudu nejakeho jedince vztazenou k jiste standardni stupnici mnozstvi informace? Vime-li mnoho, a presto nezname nijak presne budouci jednani osoby A, pak osoba A je svobodna. A naopak. Navic jeden zajimavy dusledek. Takto definovana svoboda muze byt urcena pro cokoliv, pouhou konvenci pouze pro lidi. To odstranuje rozdil mezi nami a zbytkem veci, ktery nikdo neumi vlastne obhajit. Pripoustim, ze nikdo, ani ja, tuto svobodu nebude urcovat, predstavuje vsak konzistentni definici, ktera v obvyklych pripadech dava obvykle dusledky (a ty jsou stejne jen kvalitativni), aniz by postradala obecnost. Tuhle vlastnost zadna 1) nebo 2) definice nemela. Muzes si myslet, ze je to blabol, treba tomu tak je. UVaz ale, jakou cestu jsme urazili. Stacilo se jen zajimat o konec diskuse, abychom museli zmenit otazku. Presnost a konzistence vedou k definici svobody, ktera je zcela neobvykla. Treba to je jeji jedina kvalita, treba jde pouze o jiny, ac vadny, pohled na vec. A poloz si tytez otazky sam. Vezmi si cokoliv, zeptej se, zda existuje mozny konec, zda existuji alespon nejasna kriteria postupu v reseni, zeptej se na konzistenci toho pojmu, proste si poloz tyhle pozitivisticke otazky. A pak teprve vsechny ostatni. Jestli ja pak reknu o nejake diskusi, ze je plkanim, muzes mi jasne ukazat, ze neni, anebo oba uvidime, ze je. Alespon si nebudes myslet, ze je v tom z me strany cokoliv osobniho.
U příspěvku:(existenciální) krize
Zefram (Občasný) - 16.2.2003 > Beres to prilis osobne. Mne ani nenapadlo naznacovat, ze plkas, to jsi tam cetl ty. Kdyby tvuj nazor pro mne nebyl zajimavy, nevyjadroval bych se k nemu, tot vse. Dokonce je mi jedno, jaka je ci neni poptavka po tom ci onom. Nevim, nakolik na tom zalezi tobe, mne jen malo. Kdybych totiz visel do znacne miry na poctu vlastnich ctenaru, tedy na mode, uznal bych tak, ze moda je platnym kritem, kterym sakra neni. Proste jsem rekl, ze s tim nesouhlasim a proc s tim nesouhlasim. Jestli jsem kritizoval intelektualy za jejich nanicovate diskuse, bylo to obecne, nemam rad prilis osobni zpusoby. Tvuj osobni smysl zivota jsem fakticky nenapadal, nezajimam se o nej, nedal jsi mi k tomu duvod. Souhlasim, ze nema smysl se se mnou prit o smyslu plkani. Pro mne ma smysl takova diskuse, kde se sdeluji informace, kde se meni nazory a dochazi k novym zjistenim. Priznakem je treba to, ze se aktualni literatura k tematu odkazuje na starou, na jeji vysledky, avsak nutne je presahuje. Pak je nesmysl cist cokoliv, co je prilis stare, aby to mohlo byt aktualni. Snad ze zajmu o historii. Netvrdim, ze plkajici diskurzy tohle vubec nedelaji, ale delaji to prilis malo, relativne (ve srovnani s tim, co davam obvykle za vzor). Jestli pak vykrikuji antiplkaci hesla, tezko to muzes poprit, je to fakt. Snad muzes tvrdit, ze je to nevyhnutelne, ale to jen tezko podepres. Neni to ale negativni odsouzeni, spis vyzva k ponekud jinemu pristupu. Sam ukazuji, co si pod tim predstavuji. Pokud se ti to nelibi, kritizuj tohle. Zadam pouze vyssi presnost uzivanych pojmu, ponekud formalnejsi upravu umoznujici snazsi kontrolu. Co proti tomu muzes mit, pokud jsi intelektualne poctivy?
U příspěvku:(existenciální) krize
Zefram (Občasný) - 13.2.2003 > Jiste ne k jadru veci. Faktem je, ze ona existencialni krize se tyka male casti z jine velice male casti populace, kterou jsi nazval intelektualy. Nikdo jiny na ni nereaguje. Jiste patri k dobremu bontonu dodat, ze vetsina lidi setrvava v omylu a konvenci, proto jejich majorita vlastne nehraje roli, duleziti jsou prave ti intelektualove, o cemz se sami presvedcuji tim, ze pisi knihy o vlastnich problemech. Ja nejsem nastesti jeden z nich a to cele je mi k smichu. Pry krize. Povazuji to za pekne lacinou poutovou atrakci. Nechci rici, ze za zivot plny podnetu povazuji prave kazdovecerni sledovani Milionare, nicmene je podobne pitome tvrdit cosi o tom, ze existence nema smysl. Samozrejme ma, kazdy z nas to vi, vis to i ty, protoze zijes, v opacnem pripade bys to zabalil. Pro mne ma smysl velice dobry. Ukradnu to T.H.Huxleyovi ( ...and if I had so many lives as a cat, I would let no corner unexplored...) Proste tenhle svet je fascinujici misto, v kazdem detailu. Uvaz treba to, na co prave oba hledime, hadam, ze i v tvem pripade to bude "domaci elektronove delo". Jak fantasticke zarizeni to je, muzes stravit cely zivot jen tim, ze budes zkoumat, jak nejlepe nasmerovat elektronovy paprsek na masku. Tisice zivotu lze stravit zkoumanim elektronu, nepocitatelne vice fyzikou elementarnich castic a nekonecnemu usili by mohla byt podrobena struktura vesmiru jako takova. Jiste, reknes, ze je to vsechno iluze. Mozna, do jiste miry, do te, do jake jde o aproximace. To vsak neznamena, ze kazde z tech priblizeni, kterych je nekonecne mnoho, nema svuj puvab, neni zajimave a nemuze byt predmetem celozivotniho zajmu. A je zcela jedno, zda zuri valka, zda lide jsou hajzlove a dalsi. Tohle muze byt smysl pro vsechny lidi, dnesni i budouci. Je to i muj smysl zivota. Jini nachazeji jine, mne tenhle docela staci. Jestli mne neco rozciluje, pak pouze to, ze spousta lidi sedi u toho Milionare, a spousta se jich tam nudi, protoze netusi, cim by jej mohli nahradit. To JE ponekud skoda. Ovsem nemam zadny soucit s hrstkou magoru, do kterych bylo investovano znacne mnozstvi prostredku a kteri oplatkou produkuji blaboly o absenci smyslu. Sedi si ve svych pracovnach, pobiraji penize, obcas jiste chodi nekam chlastat, mozna i sportuji, svadeji zeny, miluji se s nimi, berou si je, plodi deti, to vse jim asi dava sakra dobry smysl. Jakmile si vsak sednou nad kus papiru, nevypadne z nich nic jineho nez nesmysl o absenci smyslu. Je vsak treba k nim byt seriozni. Smysl oni maji, ziji a netrpi tim, jakmile vsak maji zacit intelktualne pracovat, premyslet o tomhle svete, nenapada je nic kloudneho, vsude vidi jen rad a zmatek, iluze a podvody, fales a klam. Nijak nevadi, ze fakticky si vykonstruovali vlastni pravdivy obraz onoho lziveho sveta tam venku. Nenapada je, ze ziji (ono to ani jinak nejde) ve stejne ulite treba jako parta fetaku. Svet je iluzi, svet postrada smysl, tot pravda, jasna a nezpochybnitelna, cista a nezkalena, amen. Oc tezsi je priznat si vlastni omezeni, smirit se s nimi a delat vsechno proto, aby ta ulita byla alespon "vymenitelna". Tehle krizi proste nechybi znacna davka komiky. Pokud je tak trapi, je to jen spravedlivy trest. Uspokojeni totiz neprameni z dosazeni cile, pokud je ten cil prilis laciny. Jen obtizne problemy a znacne utrapy pri jejich zdolavani zajistuji sladkou odmenu na konci. Jenze tihle promovani chytraci si mysli, ze precist par nazoru jinych takovych a sepsat vlastni vytah opepreny tu a tam necekanym postrehem, je prace. Kde jsou ale prekazky? Kde jsou ta rigidni pravidla hry, jez jimz znesnadnuji praci? Minule semestr jsem svemu profesoru odevzdal sestnact pokusu o dukaz nejakych vet, aby mi jich deset uznal. Nebylo to nic obtizneho, nejsem proste tak chytry. Ovsem kazdy z nich, ktery prijal, me velice potesil. Dalo mne praci jej vymyslet a nejak solidne hodit na papir, dost prace na to, abych mel radost ze sveho usili. Proste proto, ze existuji pravidla hry, logika a elementarni vety, ktere nelze obejit. Je treba umet je uzit adekvatnim zpusobem, zkounstruovat to tak, aby neexistovala zadna skulina. I ten nejgenialnejsi clovek najde vetu, kterou nezvladne, ma jich totiz na vyber nekonecne mnoho. Jinak receno, nekde tam venku ceka dustojny souper. Ovsem v pripade panu intelektualu nevidim zadna uskali. Staci umet pravidla gramatiky, coz pro vysokoskolaka neni takovy problem, znat dostatek cizich slov, aby text nevypadal prilis jednoduse, vedet, co asi chteji ctenari slyset, a to je celkem vsechno. Jestli tedy je nejaka krize, pak jen proto, ze ti intelektualove maji vsechno tak lacino, procez jim to neprinasi zadnou radost, anebo prilis nedostatecnou. Takovouhle krizi jim skutecne jen preji. Rekl bych spravedlivy trest.
U příspěvku:Svetonazory
Zefram (Občasný) - 20.1.2003 > čtenář> Ktera veda rika, co je. Veda devatenacteho stoleti, nase veda, zitrejsi veda? Svetonazor vedy rika, jak se ma poznavat, veda pak je aplikaci teto metody a souhrnem menicich se dosazenych vysledku. Pricemz metodou je zajisteno, aby promeny vysledku mely jistou velice zvlastni formu, aby byly stale vetsimi abstrakcemi, aby predchozi vysledky obsahovaly jako sve specialni pripady. Ja jsem obhajoval tuto metodu a poukazoval na fakt, ze ac ostatni svetonazory v leccems pravdu maji, obsahuji haldu takovych vyroku, ktere pravdive vubec byt nemohou, a to za zadnych okolnosti. Metoda vedy a jeji duraz na kritickou diskusi obsahuje jista eticka kriteria, silna, vagni (to je vsak bezne). Vic nemohu rici, protoze vyjma nechuti vuci mym nazorum uz nepozoruji nic dalsiho, co byste tvrdil.
U příspěvku:Možnost existence duše
Zefram (Občasný) - 20.1.2003 > čtenář> A kdo tedy to pravo ma mit? Kdyz zkoumam, pro mi nejede auto, alespon se snazim, provadet ukony presne tak, abych zcela nepochybne postupne vyloucil vsechna mozna mista poruchy, pricemz aplikuji prakticky svuj model auta a jeho funkci. Svym pristupem - nastoluji hypotezu a testuji ji skutecnosti - se chovam jako vedec. A tohle dela kazdy, uplne kazdy clovek a dela to stale, cely svuj zivot, ruzne dokonale a rafinovane. Vedci jsme vsichni, ti z nas, kterym rikame vedci, se lisi jen tim, ze zkoumaji ponekud obtiznejsi problemy a venuji tomu mnohem vyssi usili. Veda neni nic mystickeho. Problem ve vasem pojeti zustava, jen se prenasi na rozliseni mezi vedou a nevedou. Jde jen o stupen. Tedy pokud to delate spravne. A pokud se mylite, je tu skutecne rozdil. Ja jen rikam, ze duse je omyl. Proto neni ve vede, protoze veda sice omyly obsahuje, ovsem zasadne ne tak hrubeho razu.
U příspěvku:Ultimátní pravda
Zefram (Občasný) - 20.1.2003 > čtenář> Letmy pohled na cokoliv jineho, co jsem zverejnil, vam snad prozradi, o co ma jit. Samozrejme mate pravo na sve odmitnuti, mne to nevadi. Podotykam vsak, ze byste jiste mel podobnymi emocemi setrit na dilka tech, kteri podobne blaboly berou skutecne vazne. Je jich dost a fakticky nejsou o moc vice pri vedomi. Pro mne je to vtip, pro ne zcela vazna vec. Lituji jich a timhle si z nich strilim. Pokud urazim vas vkus, ukazte nam, jak se to ma delat spravne.
U příspěvku:O metode
Zefram (Občasný) - 16.11.2002 > Az k bodu jedna jsem nenalezl zadny argument, ten text tedy vynechavam, nevim, jak bych na nejaka takova provolani mel reagovat. Musis sva slova nejak podlozit, ac i to je jen muj nazor. Treba si myslis, ze lze prohlasovat cokoliv, kdykoliv a kdekoliv, aniz bys musel podkladat sva slova.

I. Zkus definovat ten svuj filozoficky smysl a mas ukol na zbytek zivota, budes mit jiste dostatek oponentu. Rikas, ze muj smysl je jiny a spatny, protoze to ma ve skutecnosti byt smysl filozoficky, ktery ani blize neni urcen? Pro mne je smysluplna otazka takova, na kterou muzeme dostat odpoved. Nema smysl, jak ja jej uzivam, ptat se na neco, na co nelze ziskat odpoved. Zadny jiny smysl mne nezajima, nemluvil jsem o nem a neni tudiz relevantni k memu textu.

II. Skutecne zajimave cteni. Nevim, proc bych mel mluvit spise o znaku nez o symbolu. Ukaz mi prosim, ktere casti meho textu jasne ukazuji na skutecnost, ze se odkazuji ke znakum spise nez k symbolum. Pouze to konstatujes, neukazujes, proc tomu tak je. More geometrico mne nechava klidnym, treba jsem jeho casti, treba nikoliv, to neni argument, ani ta tvrzeni o nem, ktera opet nedokladas. Ty tvrdis cosi o symbolech a znacich, o tom, jak vedci se myli v tom ci onom. Netvrdis snad i ty, co musi byt a je, nerikas snad ty, ze nektere odpovedi nelze dostat, neni to tedy nutne a nevyhnutelne takove, jak ty rikas?

III.
1) Lidska civilizace 15.10.2002 manipuluje se svym okolim vice nez souhrn vsech lidskych bytosti v roce 10 000 B.C. Jediny pohled z orbity te o tom muze presvedcit.
2) O cem podle tebe mluvim, kdyz cosi tvrdim o popisech reality, o usporadanych a neusporadanych systemech? To je zrejme analogie tvych symbolickych univerz. Mel bys ten muj text precist, nejen zacatek a konec. Pokud nechces, tak o nem nemluv.
3) Myslis vedce v roce 1830, 1950 nebo 2002? Jejich svetonazor se stale meni, aby vice vyhovoval podminkam, o kterych jsem hovoril. Jestli existuje neco nemenneho na vedeckem snazeni, pak je to onech pet axiomu, ktere jsem uzil. Veri v nutnost pevneho dodrzovani jistych pravidel mysleni (zkus jim jit po krku, bude zabava), chteji nalezat lepsi popisy objektivni reality, to je vse. Jestli popis indianskeho samana sedne lepe nez popis krestanskeho teologa, oni budou prvni, kteri na to poukazi, to je jejich prace. A co tvuj popis? Kolik jsi ty osobne udelal proto, abys pochopil, co ti vedci rikaji? Nakolik jsi presvedcen, ze tvuj svetonazor je lepsi nez ten jejich, predevsim ty jeho casti, ktere jej tak snadno odsuzuji. Nakolik vis, co to je kvantova mechanika, nakolik tusis, co to je molekularni biologie a nakolik rozumis treba metodam statisticke analyzy, nakolik jsi testoval jejich tvrzeni a porovnaval je se svymi, ze ted suverenne rikas, ze jsou to omezenci? Nijak zvlast, ze. Ja take ne. A proto nerikam nic jineno nez to, co mohu odvodit z nekolika malo uvedenych premis, jak jsem ukazal, nezakazuji nez to, co je logicky pochybene. Astrolog nebo nejaka novoveka Pythe se mne nemusi bat, jsem jen neskodny blazen, bat se mohou jen toho, co doporucuji, srovnani jejich predpovedi s nejposlednejsimi vedeckymi. Pokud zvitezi Pythe a astrolog, pak zakratko (vsichni jsme jen lide) bude veda obsahovat astrologii a prediktivni metody one vestkyne, pokud ne, pak prohrali a podle vsech pravidel slusnosti by meli vypadnout. Co skutecne delaji, to si preber sam.

Shrnuti:
Kde jsou argumenty? Priste je prosim zdurazni tucne, rad bych je videl. Kdyz jsem vzadu kurzivou dopisoval par pripominek pro kritiky, ani ve snu men nenapadlo zduraznovat tak zrejmou vec, ze to, co je kurzivou, je cosi jako muj nepodkladany nazor, motivace, presvedceni o urcitych zakladnich pravidlech slusnosti atd. Stejne tak jsem nerikal, ze podtrhuji terminy, ktere hodlam definovat, anebo tucne zduraznuji podstatne body. NEvsiml jsem si, ono to tam skutecne neni, jedineho odkazu v tve kritice, ktery by smeroval do "nekurzivovych" casti meho textu. Proto mohu rici, ze jsem si prave precetl jakysi text napsany pod muj, ktery tam vsak nepatril. Pokud se tedy nekdy v budoucnu rozhodnes vyjadrit se k memu textu, nikoliv komentovat komentar a motivaci, pak si toto vyjadreni jiste rad prectu. Pridam jeste jeden jedovaty vtipek, snad jsem ti ho uz nerikal.

Proc vy fyzici potrebujete stale tolik draheho vybaveni? Proc nejste jako katedra matematiky, kde potrebuji jen tuzku, papir a odpadkovy kos. A co takova filozofie, tam nepotrebuji ani odpadkovy kos.

Prijemny den.
U příspěvku:O metode
Zefram (Občasný) - 31.10.2002 > Nemichej prosim jedno s druhym. Popravde mne takovato forma namitek prekvapuje, cekal jsem je, ovsem zcela odlisneho charakteru. Predpokladal jsem, ze problemem bude predevsim ta cast o prirazeni usporadanym systemum. Tohle se mi zdalo prilis samozrejme, abych prave sem zaradil odkaz na DODATEK, ve kterem je popsan pohled nekoho jineho na tentyz problem. Nejprve te tedy odkazuji tam.

Cast, o ktere mluvis, je vyhradne rozborem vlastnosti mnozin symbolu, na nichz je zavedena nejaka struktura. Nejde tam o oznacovani predmetu, symbol nic neznamena, podstatne je pouze to, jakymi vztahy je spojen se vsemi ostatnimi, stejne smysluprazdnymi, symboly, pokud vubec nejak je. Neusporadany system je proste halda znaku, usporadany uz nejakou strukturu ma, ta se ridi V1. Nic vice a nic mene. Pravidla logiky ti pouze rikaji, jakou pravdivostni hodnotu mas prisoudit tem ci onem vyrokum. Priklad je prosty a odkazuje se na notoricky znama tvrzeni o N.

T1: Existuje n prirozene tak, ze pro vsechna m prirozena plati, ze n je vetsi nebo rovno m.
Protipriklad: n+1

Vidis snad, ze by n a m mely nejaky smysl, ze by cosi oznacovaly, ze by vyrok uzivajici tyto dva symboly nemohl splnovat normy V1, aniz by existovala nejaka, jak tomu rikas, extenze. Toto je protipriklad ke tvemu tvrzeni, ze se nelze zabyvat nicim, cemu by neco nebylo prirazeno. Ovsem je to fixl, neni to dobry pripriklad, neni to dobry zpusob protiargumentace. Vychazi z prijeti tveho nahledu, vse musi byt prirazeno, anebo nemusi. Otazka zni jinak. Je mozne operovat s abstraktnimi pojmy bez prirazeni, je mozne ciste mysleni? Je mozne zvazovat a uzivat symboly, pro ktere nemame zadne obrazy v realnem svete? (co treba kruznice)

pohodovejsi vysvetleni:
Osoba A, ja, z nejakeho duvodu zacala zkoumat to, co vsichni vcetne ji same o svete rikaji. Predpokladem ji byly vlastni pravidla uvazovani, jak je abstrahovala z konkretnich aplikaci (anebo a posteriori zjistila, ze by je mohla abstrahovat) Slo ji o zkoumani sveta, i on byl tedy predpokladem, vsechny popisy jsou jen haldami symbolu, rekla si a zacala varit ten gulas. Jake jsou vlastnosti vsech moznych systemu symbolu? Muze v nich existovat struktura, tato se musi ridit pravidly logiky, to vse predpokladala. Nektere symboly mohou mit vyznacne postaveni. Jestlize pak popisy zacnu prirazovat, ukazuje se, ze cele jejich kategorie jsou vuci tomuto zcela ambivalentni a je tedy treba je ze zavodu o vhodnejsi vystizeni reality vyradit, jinak bychom to mohli rovnou odpiskat. A nakonec formulovala par pravidel, kterymi se musi pokusy o pravdu ridit. Plus dodala vysvetleni, ze nektere druhy symbolu se nemohou v nicem, cim lze svet popisovat, vyskytnout.
Pak prisla osoba B, ty, a zeptala se, jak sakra muze A mluvit o symbolech, kdyz jim nic nepriradila. Co rekla B? Neuvazujeme-li o zadnych konkretnich prirazenich, pouze o obstrakci prirazeni, muzeme mluvit o systemech symbolu, aniz bychom takoveto obecne prirazeni vubec provedli. Nepripada ti dotaz B stejny jako dotaz A, nepta se snad B take na vlastnosti systemu, aniz by uvazovala konkretni system a konkretni prirazeni?
U příspěvku:O metode
Zefram (Občasný) - 30.10.2002 > NEmam cas, proto bleskove a presneji nekdy jindy. Vyznam slov mne nezajima, nezajima mne oznacovane, tedy az do chvile, kdy mluvim o prirazeni. Predtim jde pouze o stavebnici, skladacku symbolu, ktere do sebe musi zapadat podle V1.
Te druhe casti proste nerozumim dost jasne. Vysvetli mi ji prosim nejak jinak.
U příspěvku:Důkaz o pravosti channelingu
Zefram (Občasný) - 13.10.2002 > Asi nemas jasno v tom, co ma byt dukaz. I kdybych snad nepochyboval o pravdomluvnosti vsech zucastenych, nebylo by mozne to pvoazovat za dukaz. Existuji i podobne, ac mnohem serioznejsi a rozsahem nepomerne vetsi, vyzkumy, ktere dokazuji, ze nejaka ta modlitebni seance pronesena za nejakeho nemocneho deset i vice let PO jeho uzdraveni pomaha!!! Blizsi pohled ukazal chybny statisticky rozbor. A ve sve knihovne mam tucty dilek, ve kterych se pise o levitaci, prekognici, telepatii, vladnich spiknutich a existenci mimozemstanu, vsechny, DO JEDNOHO, jsou duveryhodnejsi nez to, co jsi napsal ty, presto si navzajem solidne odporuji a dohromady je to pekna smesice. Nejak nemam chut se zabyvat myslenkou, ze bys mohl, bez jakekoliv prupravy a vybaven pouze svymi smysly, byt jen nahodne a zcela nezaslouzene, narazit na neco, co pet staleti usilovneho snazeni tehoz druhu prehledlo. Je to mozne, nevylucuji, musel bys vsak mit sakra silne doklady, ne takovouhle historku.
U příspěvku:Možnost existence duše
Zefram (Občasný) - 2.10.2002 > A jeste lepe. Napis, jak to cele chapes. Ja ti pak odpovim.
U příspěvku:Možnost existence duše
Zefram (Občasný) - 1.10.2002 > Dodatek:

Definujme, pro lidi tve nedovtipnosti, inteligenci jako netrivialni (tedy nikoliv malou) transformaci vstupnich dat ve vystupni.

Brouk tedy vykazuje jistou inteligenci, nebot jeho senzoricka data jsou premenena ve vystup, jez se projevuje pohybem.

Ovsem odhlednes-li od teto zbytecne presne definice, jiste je to, ze inteligence znamena nejakou pravidelnost, nejakou reakci, jisty vztah mezi tim, cemu je objekt vystaven a tim, co sam dela. Za inteligentniho neni oznacovan ten, kdo bez ohledu na cokoliv stale tluce hlavou do zdi.

Takze pro nas a pro mou argumentaci je dulezite jen to, ze lide se nechovaji dokonale nahodne.
U příspěvku:Možnost existence duše
Zefram (Občasný) - 1.10.2002 > Yizhii:
Nic tvrdeho na tom neni, spise je to pekne vymekle.

0) Naopak kontradikci by bylo predpokladat svou neexistenci.

1) Deterministicke versus indeterministicke

2) Kterykoliv jazyk, libovolne symboly. Predpokladam jen to, ze kterykoliv nas popis reality "ma jisty faktor komprimace", od 1 nekam k nule. Neni treba vedet, kam az lze zajit.

3) Nyni ja nerozumim tobe.

Duse evidentne nemuze byt aspektem predpoveditelneho procesu, nebot pak by byla no rovni jakehokoliv mechanismu. Jelikoz vsak je pouzivana v argumentaci jako princip stojici v opozici determinizujiciho pohledu vedy, rekl jsem o ni toto. Jestlize duse je predpoveditelna, pak proti ni nemam namitek, nebot mne od zacatku jde jen o to, abychom cloveka vysvetlovali jako zbytek vesmiru, jako mechanismus. Navic jsem timto urcil, v jakem smyslu slovo duse pouzivam a proti jakemu smyslu argumentuji. Byl to tedy jeden z mych predpokladu, nikoliv zaver. nemohu jej tedy obhajit. Navic ani nechci, vzdyt jsem preci ukazoval, ze takova vlastnost je nesmysl. A o tom to cele je!

U příspěvku:Pravdepodobny puvod slova duse
Zefram (Občasný) - 1.10.2002 > Yizhii: Tak mas nejake argumenty, anebo ne?
U příspěvku:Možnost existence duše
Zefram (Občasný) - 28.9.2002 > Obvykle se dokazuje existence neceho, aby bylo zrejme, ze to je skutecne nutne, abychom nezavadeli neco, co nema smysl, pripadne je to kontradiktoricke. Je vsak snazsi to prehrat na me a ja se o to neminim hadat.

1) Nekdo to treba chape. Ovsem pritomnost ci nepritomnost pochopeni je neco, co tezko urcuje, zda je uvaha dobra ci spatna, snad snadna ci obtizna. Pro mne z teto uvahy plyne existenc ci neexistence duse.

2)Pokud jsi tu, asi je to zajimave i pro tebe, tato skutecnost opet na spravnosti ci nespravnosti nic nemeni. Mimo muze byt jen tezko, nebot prave na ni se vse zaklada.

3) Pouzivam, jak snadno k nahlednuti, slovo inteligence v nejobecnejsim slova smyslu, rikam jen to, ze projevy cehokoliv inteligentniho nemohou byt dokonale nahodne, coz je myslim nanejvys zrejme. O tom, co je provejvem ceho, nemluvim a neni to dulezite.

Jestlize jsi to nepochopil, zeptej se mne, treba soukrome, kde jsem co a jak myslel. Tezko mohu napsat neco, co bude vyhovovat vsem, mohu se vsak poucit z chyb. Jak to mam vsak udelat, kdyz vsichni vite, ze se mylim, nerikate ale vubec, kde bych se mel mylit. O naproste bezobsaznosti vetsiny kritiky se muzes presvedcit sam. Nenajdes jediny bod, ktery by mne skutecne nejak citelne napadl, je to zdibani kolem. Metematicko-logicky ramec je muj oblibeny a predevsim velice mocny (prave proto oblibeny) nastroj, ktery umoznuje ono "divide et impera", ktere je vzdy treba. Vetsinou, mluvi-li se o dusi, semele se naprosto vse do jedineho chuchvalce a pak neni vubec jasne, co bylo ci nebylo receno. Nejaka nutnost a nevyhnutelnost je pak zcela nemozna, vede to jen ke stavu, ve kterem se vsichni prekrikuji a nikdo vlastne nemuze rici nic, co by nejak menilo situaci, proste bordel. Ale pokud tento muj nazor nechame stranou, existuje nejaky duvod, proc si myslet, ze zavery matematicko-logickeho ramce jsou vadne?
U příspěvku: Mystika obsahuje extáze i bolesti
Zefram (Občasný) - 22.9.2002 > Naopak, velice dobre se bavim. Jsem vsak rad, ze se ani nepokousis o neco, co proste nemuzes zvladnout. Bylo by to od tebe ponekud trapne. Takhle alespon vsichni vidime, co cteme.
U příspěvku: Mystika obsahuje extáze i bolesti
Zefram (Občasný) - 15.9.2002 > Kecy, nas spasitel Adolf Hitler s Kristem a jeho nohsledy zatoci, ve Ctvrte risi pro ne nebude zadne misto. A zkus to poprit!
U příspěvku:Vesmír jako dokonalý podnik
Zefram (Občasný) - 19.8.2002 > Dosel jsem k zaveru, ze nemohu nadale pokracovat naznacenym smerem. Text, na ktery jsi mne odkazal, je stejne nesrozumitelny, mozna jeste vice, jako ten, ktery jsem zadal vysvetlit. Samozrejme muzes odpovedet, ze neni psan pro omezence. Mozna jsem skutecne prilis jednoduchy, abych mohl chapat prave toto, nicmene vzdy je mozne alespon priblizeni, ani toho jsem vsak nemohl dosahnout. Je treba velice jednoduche vysvetlit bez potrebne matematiky alespon zakladni principy moderni fyziky a matematiky laikovi, jak ukazuje velke mnozstvi literatury tohoto druhu. Pokud to neplati v tomto pripade, pak je samozrejme me podezreni jeste silnejsi. Jakou otazku vsak polozit, aby ma nevedomost nezabranila jakemukoliv porozumeni odpovedi? Chtel bych vedet, jaky vztah maji tve konstrukce vuci cemukoliv, co popisuje veda. Jaky vztah je mezi tim, o cem mluvis, a fyzikou, biologii, chemii? Ani pri nejlepsi vuli jej nenachazim. To je zaroven i prosty duvod me nechuti a neduvery. Na jedne strane totiz zcela okazale ignorujes vedecky obraz sveta, na druhe nepodavas nic jako vlastni vysvetleni pozorovanych skutecnosti, dokonce je zrejme, ze te neco takoveho ani nenapadlo. Avsak pokud ma to, co rikas, cokoliv vypovidat o tomto svete, pak to musi tato fakta zahrnovat, vysvetlovat, predpovidat. A tak nevim, zda tva slova vysvetluji chemicke reakce, napriklad horeni, anebo fotosyntezu, nevim, zda nahodou nemluvi o pohybu nebeskych teles, zda se netykaji popisu deformaci materialu atd. Mam jistou predstavu o tom, co mi asi reknes, predem na ni odpovim docela vtipnym a velice poucnym pribehem. Jak znamo Galileo jako jeden z prvnich (mozna prvni, tim si vsak nejsem jist) pouzival dalekohled, coz mu umoznilo objevit treba ctyri Jupiterovy mesice, dodnes jsou oznacovany jeho jmenem. Samozrejme Galileo pozoroval i dalsi objekty, konkretne treba Mesic. Podle tehdejsi prevladajici doktriny, aristotelovske fotrologie, jak tomu hanlive prezdivam, mel byt mesic dokonale sferickym telesem. Galileo vsak svym dalekohledem objevil, ze na povrchu Mesice jsou pohori a udoli, ze je zvrasneny a tudiz nikoliv dokonale sfericky. Jeden ze zastancu aristotelovskeho svetonazoru se pokusil sve paradigma zachranit dodatecnym predpokladem, rika se tomu imunizace, jakesi neviditelne hmoty na povrchu Mesice, ktera jej cini dokonale sferickym, aniz by to odporovalo pozorovanim teleskopem, nebot ten tuto hmotu nezobrazuje. Galieo, myslim, ze tim prokazal neobvyklou duchapritomnost a nemaleho genia, nemluve o vtipu, odpovedel, ze byl take pripraven prijmout teorii neviditelne hmoty na Mesici. Ovsem, jak podotkl, predpokladal jeji odlisne rozlozeni, mela pry byt nejvice na vrcholcich mesicnich pohori a tim je jeste zvysovat. Proc to dlouhe vypraveni? Odpovis-li mi tak, jako to udelal onen aristoteluv pohunek, tedy predlozis-li nejakou podobne adekvatni teorii, budu ja nasledovat Galileova prikladu a vymyslim si dokonaly opak, nemene "podlozeny". Reknes-li, ze komunikujeme s nejakymi vyssimi bytostmi, reknu zase ja, ze ve skutecnosti komunikujeme s partickou emzaku sedicich na obezne draze ve sve kocabce a bavicich se svymi hratkami s nasimi mozky. Reknes-li, ze Nemci meli v prubehu druhes svetove valky zakladny na Mesici (ano, i to jsem uz slysel), reknu ti ja, ze to byli ve skutecnosti zakladny Kungu a Sanu, obvykle oznacovanych jako Krovaci ci Hotentoti, kteri se jen na oko tvari zaostale. Reknes-li, ze se se mnou nebudes bavit, jelikoz jsem ignorant, odpovim ti, ze jsem ve skutecnosti stvoritelem tohoto sveta a tuto myslenku jsem ti vnuknul ja jako tvuj Buh. Silne pochybuji, ze bys mne mohl rici cokoliv, co by nebylo takto duchaplne, ze nebudu nucen odpovedet takovouto formou.
U příspěvku:Vesmír jako dokonalý podnik
Zefram (Občasný) - 8.7.2002 > Dobra, pokud zadne vysvetleni nechces podat, protoze by to zrejme nejak porusovalo tva prava, nemohu ti v tom samozrejme nijak zabranit. Ostatne jsem tomu velice rad. Kdokoliv totiz odmita podat jakekoliv vysvetleni toho, co rika, je zcela jiste lhar a podvodnik, nyni jiz zcela osobne. A to dokonce i tehdy, pokud jsou jeho umysly ciste jako padly snih. Jen proste zapadne mezi ostatni. Sbohem.
U příspěvku:Vesmír jako dokonalý podnik
Zefram (Občasný) - 1.7.2002 > Nejlepsi odpoved, nelze to pochopit bez nejakych zakladu. Chyba! I tu nejslozitejsi teorii lze vylozit tak, ze ji pochopi kazdy s nepatrnymi znalostmi. Opak neni mozny, nebot by to znamenalo, ze dana myslenka nemohla vzniknout (nemohla byt krok za krokem vyvozena). Nejde mi o to, ze bych naprosto netusil, co pouzivas za pojmy a jaky maji smysl. Jedinym ucelem meho nalehani je prinutit te k vykladu, na ktery konecne mame vsichni pravo, at uz jej potrebujeme ci nikoliv. Za tim stoji predpoklad, mozna trochu drzy, nehodlam z nej vsak slevit, ze ve skutecnosti nemuzes na neco takoveho pristoupit, ze bys tak odhalil pravou povahu toho, o cem mluvis, a sice vareni z mlhy. Pokud hozenou rukavici nehodlas zvednout, neber si to osobne, tahni odsud svinskym krokem! V opacnem pripade ti velice dekuji.
U příspěvku:Vesmír jako dokonalý podnik
Zefram (Občasný) - 22.6.2002 > Predstav si, coz ti jiste nebude delat velky problem, ze jsem naprosty imbecil a ingorant. Vubec nevim, o cem to mluvis. Slova jako ucel, vule, Buh apod. mi delaji znacne problemy. Pokazde, kdyz se je pokusim pochopit, dospeji nanejvys k zaveru, dobre podlozenemu, ze je to uplny nesmysl, logicka chyba vyplyvajici z vagnosti pouzivanych terminu a nedostatecne kritickeho pristupu. Proc Buh, proc vule, proc ucel? Zadam te jen o to, abys to, co rikas, prevedl do jazyka, kteremu oba rozumime, kazdodenni mluvy. Bude to tezkopadne, otravne a temer nefunkcni. Jsem si vsak celkem jist, ze nakonec, jako ja, zjistis, ze to nedava zadny smysl.
U příspěvku:Otázka víry
Zefram (Občasný) - 16.6.2002 > Podle tvych definic pojmu jsem vericim i ja, ktery tedy verim pouze v logiku, mym mystickym zazitkem je dukaz. A presto netvrdim, ze takoveto zazitky nelze popsat slovy, presne naopak.
U příspěvku:Vesmír jako dokonalý podnik
Zefram (Občasný) - 16.6.2002 > Rekni totez beznym jazykem a pak si mozna popovidame. Pochybuji, ze bude o cem.
  <<< předchozí 
3.strana poznámek
 další >>>  
     
    Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game 		 
free web hit counter