Naty, Skaflocu diky. Vase slova hreji az u srdcicka. :-D

Jen dotazek, pochopil by nekdo z vas, ze tou "historii" myslim zemi i kdybych zrovna nehledel do blankytu?

Dik za nazory, pochvalu i radu pravopisnou. 

 Původne tvorily basen jen prvni dve sloky, ale prislo mi to bez konce, a tak jsem ponekud bez intuitivni inspirace dopsal zbyle sloky, kde jsou pouzity o neco jednodussi rymy i obrazy. Avsak i tak se me osobne zalibilo pojeni nastupu ticha: "tři kroky doticha jen", tedy okamziku kdy se vse ztisi a jde spat (do hajan),a snazil jsem se je nejak zamontovat, obalit do celku.Zda se, ze jsem nebyl prilis uspesny.

 Navic kdyz mne napadly prvni dve sloky, zasl jsme sam nad sebou, jak jsem tohle poskladal. i me jako autora okouzluje muj opis hvezdne oblohy, takze jsem rad, ze nejsem sam.

Jestli to PS patrilo mne, tak zacnu asi brzo mit takovej pocit, ze jsem o dost  jiny nez ostatni ctenari Totemu.

 Co vidis spatneho na dobrem slove k cloveku, v dnesnim , casto sobeckymi principy smerovanem, svete. zastavam nazor, ze cim pozitivneji nejen smyslyme, ale i o druhych mluvime, tim lepe nam bude na svete. mas li opacny nazor, prosim. K tomu memu presvedceni potri i zajem o pohledy oci, atp. nebot jak se rika, "oko, do duse okno".

Napriklad si nekdy zkus zajit mezi studentky a studenty vytvarnych umeni, a podivej se jim nenucene, ale pozorne do tvare, pak do oci. No, co vidis? Jake maji oci, pomines-li jejich barvu? Ja osobne jsem se setkal s nekolika vytvarniky(-icemi), a vzdy z jejich oci zarilo svetlo, radost, hloubka nebo jak bych ti ten pocit priblizil. Myslim si, ze v ocich lze proste nalezt skutecnou krasu cloveka.