| |
 |
| Příspěvky od vybraného autora |
|
 |
|
| Rubrika | Dne | Autor | Název příspěvku | Pozná-
mek | Doporu-
čeno | Prů-
měr | | Mystika, filosofie
Filosofie: | 13.1.2018
| kristína z nuslí
| j.f.julián a emerson fittipaldi >>
Tudle se mě ptal Karel Gott, prý co je u nás novýho. A já samozřejmě, pohoda, pohoda, znáš to, ne?
Na totemu se daří pořád. Umění, povídám, tomu do cesty nepostavíš nic, ale to přece znáš, Karle. Tebe taky zkoušeli komunisti zastavit a – nešlo to. A Mistr kýval, ale pak povídá: „Víš Juliáne, ale jedno mě mrzí. Že nikdy nebyla pořádně doceněna Hanka. Co ta pro národ udělala, to se nedá ani změřit. A víš ty vůbec, že dodnes lidi neznaj ani její duet s Michalem Prokopem? To je furt Drupi Drupi, nebo píseň Pan Tydlitýt a pan Tydlytát, to si broukaj dodnes malý děti, ale s tim Míšou – nic. A že to byla rockerka, Hanka, povídá Karel zasněně. A já jakože jó, jsem s Karlem kámoši už odmala, my když chodívali na golf, kámo, já, Karel, Sagvan Tofi, kámo, zlatý časy, to i totem teprve začínal, kámo. | p4 | | | | Mystika, filosofie
Náboženství: | 14.1.2018
| kristína z nuslí
| Přelet Monako-Calgary vole >>
Nastal čas. Musím Vám o sobě napsat pravdu. Ale protože jsme tu všichni milci literatury, napíšu Vám pravdu jako příběh. A trochu jako básničku a trochu jako obrázek, jsem mezi umělci, přece se nezapomínám. Takže – bylo to tak. Jednou takhle pozdě večer, myslim že zrovna včera nebo tak, rozdrnčí se moje pevná linka na Letný a na druhym konci, no jasně, volá Lucka Vondráčková z Kanady. A hned: "Juliáne, ty muj velkej učiteli, potřebuju pomoc." A já: "Lúco, jasná věc, pro tebe všechno, však jsem tě dobře zaučil a budu dál. Ale Lucka plakala a plakala. Že prý ten její hokejista neni vůbec nesazovanej do utkání, ale bez tej hokejky on ani ráno, a tyk se snaží tu hokejku strkat všude kam jen to nejde. A ono opravdu nejde. Stěží do půlky a ještě tim užším koncem. Jenže já jsem Julián profík šmudlík, tak řikám Lucko, přijeďte oba dva. Já vám pomůžu. A tak od rána studuju kulturologii, protože to bude maso, mít totem jako deníček. | p4 | | | | | Poezie: | 17.1.2018
| kristína z nuslí
| Zlobils, takže půjdeš do Knihy >>
Každý ráno na piáno hraju já, hraju já. Ahoj kluci a holky, vy mý kamarádi umělecký. Psal mi egil, že prej to ode mě neni hezký, že když jsem dostal totem na starost, nedělim se s váma dost o svoje, naše kontakty s celebritama. Egil to řiká jasně: nestyďme se za to, že jsou to naši kamarádi. Redaktoři, zpěváci a herečky. Třeba Jiřina. Nebo Pepa Zíma. Martin Kolomný a jeho nevlastní bratr Pešek. Je správné podpořit VŠEvíru ve smysl tohoto serveru. Když bude zdejším uživatelům připomínáno mezi koho patří, budou sem choditi častěji, ze sledovanosti nahrabem a nakonec si tu posranou Jindřišskou věž koupíme celou. Chápete? Už nás nikdo nebude vystrkovat na nezateplenou půdu. My UUmělci si svůj plnohodnotný prostor najdem. Petula pak vytáhne svoje reklamní okénko, zaplatíme daně a - všichni budou šťastní! | p11 | | | | | Poezie: | 18.1.2018
| kristína z nuslí
| JSEM VAŠE egil, právě jedu tramvají, to je jízda, na rohu Bránické a Modřanské, že? >>
Sněží, konečně sněží! Konečně můžu jít napsat básničku o snížku. Jsme už tací, co, kolegové umělci, že když sněží, píšeme básničky o sněhu. A když jsou vánoce, poezii o vánočním stromečku, že? Ale musí přijít inspirace. A – ta je tu! Sněží. Copak by na to asi řekl Daniel Smiřický? To byl taky muj kámoš, milovali jsme se všichni, takový kámošký grupáčky jsme dávali, já, Anička, Julián, Klement, Hlošek a Kotvald, a nejvíc senátor Veleba. Nikdo nás nezastaví. Náruživost je náruživost. A umění úpění. Snížek bílý, vole sílí, ne asi? A co na to rýp?
| p10 | | | | Mystika, filosofie
Duševno, mystika: | 15.1.2018
| kristína z nuslí
| kulturista ze Stromovky >>
Tudle se ráno probudim a řikám si – co budu dělat? Chápete ten fór? Já, který vždycky vím co budu dělat se jako ptám, co budu dělat, no je to k popukání. Takže odhrnu milenky a vstanu z postele. K báru, já hned k báru, si udělám lomcováka a Zdenda Srstků řiká – Juliáne, y si pořád ten starej dobrej Julián. A jakože jsem a on že to teda jsem a vůbec, pokecali jsme toho ránu hustě. A pak najednou Zdenek řiká, a víš ty co Juliáne, já ti něco řeknu. Ty si furt ten samej Julián, ale vždycky ještě o kousek větší než minule. A lepší. A tu píšťalku jakou máš, Juliáne, o tom neni žádná pochyb, jsi to pořád ty. A tak jsem vzal Peška, jdeme spolu do lesa a Lucka povídá – tak takhle by to dál nešlo. Juliáne, my tě milujeme všichni, musíš říct kterýho z nás máš nejraději a my ostatní si to z fleku hodíme. A toho dne se stalo, že tak pravil Julián, jazykem básnickým. | p1 | | | | Poezie
Klasické verše: | 16.1.2018
| kristína z nuslí
| egila prezidentem >>
Dobré ráno, umělci. Ak kdo to bude dneska? Lucka už byla, Hanka, Karel, Ziggi... Václav! Václav ještě nebyl. Ale na to pozor, na to je zákon, hanit Václava Havla, na to je zákon, zasloužil se o stát takže bacha. Na takovýho drznouna by už rýp vlítnul, Roudnice neRoudnice, odcáď pocáť zase! Tak Václava Ká probereme, na toho zákon neni. Ale zase, byl to prezident? Takže by zasloužil úctu i bez zákona. Ale co politika, my jsme přece umělci, co, kulihraši, jsem umělci? Jsme. A sejdeme se ve věži. Já am taky jednou byla, taky vám o tom jednou něco napíšu. Ale k věci. Miloš. Drahoš. Mirek? Bude dobře, kulihraši moji milí. | p1 | | |
|
|
