Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 
 
 

Poezie

 

 

                 Výbor básní z období posledních dvou měsíců, který vám na své stránce překládám, není založen na žádné jednotící myšlence, jakou je například průřez místním podzemím kolegy Emmeta nebo ochutnávka slovensky psané poesie drfausta. Díla jsem zařadil pouze na základě vlastního vkusu, a nezbývá mi než doufat, že se najde dost čtenářů s vkusem podobným. Jeden zřetelný rys výběru bych ovšem přeci jen zmínil: chtěl bych poukázat na to, že klasické verše a rým vůbec nemusí být spojeny s devatenáctým stoletím a básničkami o květech na lukách, nýbrž i v současné době jsou s to vkusně vyjádřit skutečnost kolem nás.

 

S přáním příjemného čtení

Lei

 

 

 

Jen na silnicích taje

(tichotam)

 

věnováno

 

 

Jen na silnicích taje...

            ...jinde se bílá vzpíná!
Zde však jde kůň     a s vozatajem
plaví se po černé     a líná


Brzy již do stodoly s kopou slámy vkluše -
před vraty dokořán se mihnou kamiony
s výkřikem nevědomým ohodí to vše -
i ve stavení     stromy...


A je jí škoda     kopy sena bílé
ač v bezvětří     prudká     černota ji raní
Snad ne ta silnice...     vinna je ta chvíle


po kterou vrata     nezavřena     chránit
nemohla minulost když přicházelo živé
Čas měl se bránit     dříve

 

 

 

 

a vysnít z oken

(Augustín Šípek)

 

 

oknem k dvoru napříč sněno

pod čepce      a včem to tkví

když stýskání je vyháněno

a obraz v kruzích     zdánliví

 

a mocí tlouci louže ze dna

svatokrást     když kdosi ví

a stojí smutně na polednách

a pusto v prachu      práchniví

 

 

 

můj pastýř nebyl můj

(vlny)

 

 

Pastýř zabil svou poslední

              ovci

(vlna byla už na loket dlouhá

ovce čekala svorně

              před domem)

a Paléka

              pastýřova žena

plakala když omývala

své nahé tělo

jako pláčí děti

když je někdo opouští

      

  Paléka:       Můj pastýř odešel

                    měsícem neprozrazen

                    sluncem neporaněn

                    a když smočila jsem

                    těžké vlasy v kádi

                    zbarvila se voda do ruda

                    Své ovce poznala jsem

                    z pastýřových dlaní

                    když naposled vešel do domu

                    a má ňadra krví popsal křížky

                    Dotknul se mé hlavy      zlehka

                    mě potopil

                    a odešel

 

řekl: “Nech se ostříhat

až tu nebudu”

 

 

 

Rekonstrukce

(Emmet_RAY)

 

 

pili jsme z ulepených sklenic

a nemohli odtrhnout ruce

všechno ulpívalo

a teď to chtělo k sobě

 

tak dej mi své šedé tělo

a rozpouštěj špínu a prach

nauč se milovat popel

zasetý ve vlnách

 

a pěna byla z betonu

a kytky kameněly

 

 

 

 

noční, nevěrná, napůl

(sjuuu)

 

 

měsíc je miska kurkumy

chodíme městem trochu mým

a úzko je nám - zrnkům v lusku

 

přelomit dva jak ptačí kůstku

uměla jsem     a neumím

 

 

 

 

O vlnách a lidech

(paranoid_android)

 

 

(nádech)

 

Až vyrostu

smrti

z bačkůrek,

vydám se

bosý

stopem k moři.

 

Chytím si

slaného koníka

a směním s ním

jiskřivá kopýtka

za pádla

okopaných prstů.

 

A jak velký punkáč

v chaluhovaných

plenkách

budu čekat…

 

na příliv lodí

s plachtami březích snů,

kterým vítr

drnká

tři akordy na ňadra

 

a taky na vlnu

zbylých dnů, která by se vzdmula,

polkla

a ještě chvíli drhla po dně,

něž by opadla.

 

(výdech)

  
     
                                                   
Předchozí stránka   
   Následující stránka

 
 

Copyright © 1999-2005 WEB2U.cz
Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.


free web hit counter