Připojené poznámky:

 

překladatel - 9.11.2003 >  Samozřejmě, že ti to můžu přeložit, i když gertenštinu ovladám zatím ne právě dokonale. Jedná se ovšem jen o volný překlad.
Doufám, že mi to autor promine.
Sám by to jistě přeložil dokonaleji.

 

*výraz hagonda je těžko přeložitelný. Jednak je uznávaným geografickým názvem celé oblasti, ale znamená taky uctívanou matku zemi, a také místo, kde se mluvčí zrodil. Jedním slovem je to do češtiny nepřeložitelné, ale rodná zem se mi v tomto případě zdá nejvýstižnější.

** de je obdoba učitého členu, pokud je použit se slovem dohromady, jedná se o zdůraznění samé podstaty významu. V prvním verši je psáno odděleně a znamená proto to určité hřmění, proto jsem si dovolila ho vypustit.

 

zvídavý čtenář - 9.11.2003 > dík, vážně jsem neměla ani páru o čem asi může psát..abych pravdu řekla, vůbec se mi ten jazyk nepovedl identifikovat, kdybys nenapsala že je to gertenština, tak to zkoumám doteďka :) na pohled pěknej jazyk, ale asi musí být dost těžkej.

 

překladatel (zvídavému čtenáři) - 9.11.2003 > Jeden z nejtěžších. Právě jsem si ho vymyslela. Bože, doufám, že mě autor neukamenuje.

čtenář (narozdíl od zvídavého) pobavený - 9.11.2003 >  vzkaz pro Gertena: pak, že ti nigdo nerozumí!:-)

 

překladatel (autorovi) - 10.11.2003 > Já věděla, že ten můj překlad nebude dokonalý.
Obzvlášť ty refreny máš naprosto perfektní.

 

(Parafrázi z poslední ukázky komenoval původní autor slovy:

Proč chudák? Aby se dílo dočkalo parafráze, to už musí něco být. Svým způsobem je to lichotka:

Nicméně, když už to někdo parafrázuje, mohl by zachovat formu původního díla... - takže vpodstatě také pobaveně.)

Na závěr bych se chtěla zmínit o nápadu, který se mi moc líbí, a nad kterým lze jen povzdechnout: škoda, že takových hrátek není více.

 

Velice hezky to uvedl egil:

 

Před časem jsem pro jeden tištěný literární magazín odpovídal na otázku, jaký vidím hlavní rozdíl mezi i-netovou a klasicky ("papírově") reprodukovanou tvorbou. Pokud pominu na první pohled zjevné rozdíly týkající se druhu média, spatřuji zásadní rozdíl v následujícím:

 

- pokud člověk zveřejní svůj text na netu, může do něj po jeho opublikování dál zasahovat (měnit slova, "škrtat"...), případně ho celý smazat. To v důsledku vede k naprosté volnosti, do té míry, že kdokoli může opublikovat cokoli vzápětí poté, co je to "usmaženo". A výsledek? Texty jsou často jakoby nehotové - působí spíš jako náměty či skici.

 

- co se týče tištěné tvorby, tam je situace jiná. Pokud je vytištěný text v distribuci, člověk většinou nemůže vzít zpátky jediný verš, jediné slovo, což většinou (ne vždy) vede k tomu, že se tiskem publikující učí víc vážit slova.

 

V možnostech netové literární tvorby se však zároveň skrývá veliký potenciál, je to zcela jedinečné komunikační médium.

 

**********

Napadlo mě dovést výše zmíněné do extrému: založil jsem nick, pod tímto nickem opublikoval dílo ( http://www.totem.cz/enda1.php?a=59094 ). Tento nick nese jméno organick (heslo je: totem). Kdokoli se může pod tento nick přihlásit, a připsat do výše zmíněného díla několik veršů (pokud možno max. 5), přičemž z předchozího textu může libovolné dva cizí verše přepsat. Toto platí i o prvních dvou verších, které jsem tam právě opublikoval, kterými jsem začal. Vše bude zcela anonymní, o to víc prosím o zachování slušnosti (bez vulgarismů etc)...

 

A co z toho vzniklo?

 

Dílo k fóru s názvem "organick"

http://www.totem.cz/forum/read.php?f=3&i=7821&t=7757&phorum_auth=1

 

 

Ráno. Silnice lesklá jako ostří nože krajinu porcuje po minutách.   Zrození?    -    Každý je do života vhozen přežíváme od noci  k ránu nedá nám spát záhořovo lože   Bože snad nejsi koněm či psem, co šunku zvrací... snad nejsi můrou abys táhnul na světlo jen "pravé" úhly našich dnů co oněmí..   Ráno. Silnice uříznutá jako hrozen. Strpení. Než nasaje den a stovkami nohou zevšední.    Však všechno má svůj čas i asfalt v slunci taje kůň můru honí a pes za nimi v nákupní tašce chleba a šunka smrdí od kosti   V poledne krok můj vnímá cestu všední, však hlava bloudí mimo hudbu sfér.   Silnice půlky sjíždí při poledni souběžně každá z obou hemisfér.

 

 

Možná někomu přijde tohle rozverné pohrávání si s texty trochu neseriozní.

Věřím ale, že většina z vás mi dá za pravdu, že humor a legrace (stejně jako koření život) i na stránky Totemu patří.