Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
nedorozumění
Autor: noa (Občasný) - publikováno 18.2.2004 (06:16:17), v časopise 23.2.2004
 

 

nedorozumění

 

Až přijdou špatné časy, dlouho nepřežiju. Ne snad, že bych zahynul v davové panice a scestných pokusech o záchranu. Spíš hned mezi prvními, nejslabšími jedinci upadnu do kataleptické nečinnosti a budu toužebně očekávat rychlou a dostatečně účinnou ránu z milosti. Ale zatím žiju v míru, v blahobytu a ve zdraví. Je třeba existovat. Proto píšu. Jevový svět se valí bezbřehým časoprostorem, ale mé záznamy mu dávají řád a události v mých textech se odvíjejí tak, jak mají – tedy tak, jak jim určím...

 

Ty ses v mém příběhu zrodila 10. ledna v půl desáté dopoledne a vplula jsi přímo do středu promyšleně rozehrané zápletky:

 

Anna se objevila jednoho ošklivého vichrného rána, kdy na okna klepaly ztýrané větvičky zašedlých bříz a nad zemí se v oblacích prachu honily odpadky z popadaných popelnic. Šla energicky, z čela shrnovala uvolněné pramínky tmavých vlasů a v dlouhých prstech držela lístek s adresou. Vystoupala po setmělém schodišti nevábného pavlačového činžáku do třetího patra, chvíli nerozhodně zkoumala cedulky na dveřích, než našla tu pravou, a nedočkavě zazvonila. (str. 98)

 

Od začátku jsem tě měl rád. Snad pro ty štíhlé ruce a dlouhé vlasy, které jsem ti půjčil od ní. Šál jsi měla vytažený až k očím, ještě jsem tě pořádně neznal, ale už tehdy jsem měl tušit, že budeš svéhlavá a že se pokusíš vnést do mého spořádaného světa chaos...

 

Milá Lin,

strašně mi chybíš. Tolik věcí mi běhá hlavou, a nemám si s kým promluvit. Pamatuješ na rohový byt číslo pět?Jak jsme se vždycky bály chodit kolem, že tam bydlí úchyl? Je to prý spisovatel. Říká se, že píše kriminální romány a že na nich vydělal spoustu peněz. Zajímalo by mě, jestli je to skutečně pravda. Pokaždé když jsem na pavlači, zírá na mě tak, až mi naskakuje husí kůže. A víš, že je to takové příjemně strašidelné?! Normálně je za sklem vidět jen nezřetelný obrys vyhublého chlápka skloněného u počítače, ale když se přiblíží k oknu, je bledý, neoholený a má divné oči. Zajímám ho. Cítím to. A tak si říkám, co kdyby o mně taky něco napsal. Něco skandálně pokleslého, nějaký srdceryvný příběh ze světa, kde nevinné krásky propadají nástrahám velkoměsta a zkažení muži končí své mrzké životy na blýskavých ostřích vystřelovacích nožů... Strašně moc by to pro mě znamenalo.

 

Čekala dlouho, než se zevnitř ozvaly těžké kroky. Otevřela odulá ženská v kombiné, přeměřila si ji pohledem a uchechtla se: „Vodkud?“

„Dobrý den, já jsem přijela z Olomouce za panem Bébrem.“

"Za kym?" svraštila dramaticky vytrhané obočí a její vyžilé tváři trvalo hodných pár vtěřin, než se rozjasnila poznáním , "Jo myslíš za Hezounem? No tak pojď dovnitř, ať tu nestrašíš všem na vočích. Zaučená seš? Víš, vo co gou?“

V bytě to páchlo špinavým prádlem, nevynesenými popelníky a pivem. Otevřela dveře do místnosti, kde modře blikala televize a s nádechem opovržení řekla: "Hej, Hezoune, máš tu ňákou křehotinku."

Bébr rozvalený v křesle ani nevstal, jen na ni kývnul: „No vida, kráska z Olomouce... tak se hned mrknem na tu naši smlouvičku, ne?“

„Ahoj Richarde,“ řekla nesměle, „jsi rád, že jsem přijela?“ (str. 99)

 

Ty moje milá čistá dušičko. Opravdu sis myslela, že tě v Praze čeká otevřená náruč ramenatého krasavce a kariéra tanečnice? Myslela, já vím. Jsem v tomhle světě vševědoucí. Ještě i po tom, co zbitá utečeš z Bébrova pasáckého doupěte a co se vnutíš do rohového bytu k pisálkovi nad počítačovou klávesnicí, budeš věřit, že se všechno může obrátit k lepšímu. Budeš věřit v čisté úmysly a ve šťastné konce.

 

Vzrušení, vášně, nízké pudy, nebezpečí... K čemu je život, když ho neprožijeme naplno? Já nejlíp vím, že k ničemu. Představuju si zakouřené noční kluby, ochraptělé zpěvačky s rozmazanou rtěnkou, zhýralé hejsky beze stopy studu a hazardní hráče bez nejmenšího zbytku rozumu. Sebe vidím stát u baru – mám nevkusné šaty, protřelý výraz a  v kabelce dvě plata rohypnolu...  Včera jsem zase seděla před jeho okny. Bylo hezky, a tak jsem tam strávila spoustu času  a doufala jsem, že vyjde ven a že se seznámíme. Potřebuju na něj nasadit všechny zbraně, když mě má znovu stvořit. I když jako všemocného autora ho můj nový život nebude stát víc než pár úhozů do klávesnice.

 

Máš její chytré oči, to se mi na tobě líbí. Ale vzpouzíš se. Něco ode mě chceš. Snad lepší osud? Copak ti ho můžu dát? Jsi hrdinkou v příběhu o nemilosrdnosti světa, který požírá nevinnost a důvěru a ve svém nenasytném trávicím ústrojí je mění přesně v to, v co mění všechny zažívací ústrojí všechno, čeho se zmocní. Cokoli jiného by byla anomálie, a na našem literárním poli fraška. Všemocný autor? Jsem mocný, dokud se řídím svými pravidly. A tvůj osud je dávno rozhodnutý.

 

„Votevři, já vim, že tam je!“ (str. 105)

 

Vyděšená se krčíš v koutě a upínáš prosebný pohled na siluetu skloněnou před obrazovkou počítače. Když se ti podařilo vykroutit z Bébrova sevření (díkybohu, respektive, díky autorovi, byl zrovna opilý), vyhnout se jeho tlusté pomocnici (díky autorovi zrovna telefonující) a  vyběhnout na pavlač, právě tahle důvěru budící silueta tě přiměla zkusit štěstí a zmáčknout právě tuhle kliku. Pisatel se pomalu otáčí od počítače a dívá se na tebe...

 

Je čas nechat tě jít, má milá. Rozhodování pod tlakem není nic pro mě. Pravidla žánru naštěstí mluví jasně a velí, aby se ty rozklížené, špatně nalakované dveře otevřely, a tvůj příběh aby pokračoval za zdmi vedlejšího bytu. Nebudu měnit zápletku. Ani ona ve mně nedokáže vzbudit dostatečnou lítost... přestože je tak neskutečně zranitelná, tak křehká... Pozoruju ji oknem, jak bez pohnutí sedí v židli na pavlači, a vím, že nespí, že vnímá všemi smysly, celým povrchem těla... Jen kdyby věděla, kolik rysů ti propůjčila... A přitom jsi měla být jen nanicovatá vedlejší postava, kterou čekají zakouřené pajzly, společnost sjetých holek s vygumovanými mozky, primitivní pasáci a páchnoucí štamgasti...

 

Kdyby mě vepsal do románu, bylo by to jako život navíc.  A ve mně tyhle těžké chvíle probouzejí chuť žít jako nikdy předtím. Takže bojuju o novou šanci. Sedám na pavlači a vší silou vůle ho přesvědčuju. Může přece stvořit svět, jaký se mu zlíbí, a v kteroukoli chvíli ho může zase zničit nebo od základů změnit. Nepotřebuje ani těch biblických sedm dní.

 

Vytáhl ji za vlasy a ještě cestou přes pavlač ji zfackoval. V bytě se k němu přidala tlustá pomocnice. Pak ji donutili sníst nějaké prášky, takže jí bylo všechno jedno. Druhý den ji měli odvézt někam k Chebu. (str. 107)

 

Víš, Lin, vůbec by mi nešlo o šťastný konec... snad zpočátku, možná, jsem si představovala, jak mě z těch dekadentních hrůz zachrání. Ale dneska už to nechci. Tohle není hezké, ale jako sestra mě snad pochopíš – víš, v poslední době si vyčítám všechny ty dlouhé roky, kdy jsem se chovala mravně, čestně, správně... Proč?K čemu to bylo? Závidím každou minutu tripu té partičce feťáků, co se schází u sklepů. Závidím té zapšklé bábě od naproti každou nadávku, kterou vyřve do dvora. Závidím té prsaté odbarvené blondýně každého blbce, kterého si přivede na noc... Cítím zášť k tomu hodnému děvčeti, kterým jsem byla... kterým ještě jsem a kdovíjak dlouho budu... nebo nebudu? Pamatuješ, jak jsi kdysi dávno chtěla křičet z rozhledny, a mně to připadalo hloupé? Dneska bych křičela... Nestojím o sladkobolnou romanci s happy-endem. Chci krvák se spoustou špíny, pořádný plivanec do obličeje slušnosti, spořádanosti a hlavně toho zkriplovaného osudu, co se mi za všechny dobré skutky tak nespravedlivě chechtá do obličeje...!

 

Je další předjarní teplý den, i kočky vylezly ze sklepa a protahují svá opelichaná tělíčka na vyhřáté dlažbě dvora. A ona se neukázala. Zvláštní. Celé dopoledne jsem nenapsal ani řádek. Ty ležíš omámená, ještě chvíli nevědoucí v Bébrově bytě, a já nejsem s to tě poslat do pekel. Máš z ní příliš, nepatříš tam. Nemám rád, když se mi postavy vymykají z rukou. Mohl bych se o pár stránek vrátit a celou tě přepsat. Ostatně, není to fér čerpat zrovna z ní. Mohl bych tě napsat drsnější, třeba trošku podle té blondýny z druhého patra... Nebo bych tě mohl úplně smazat, Bébr už má na kontě dostatek hříchů... I když zkáza nevinnosti je motiv, který vždycky zabere, o něj bych nerad přišel. Ale tu špínu..., v té tě máchat nebudu...

 

Je mi zle, Lin. Kéž bych se mohla převtělit do té jeho románové postavy... a já cítím, že ji píše! Stačilo by mi cokoli – cokoli, jen aby to bylo JINÉ než realita. Nevím, proč vkládám tolik naděje zrovna do něj.  Asi mi nezbývá, než se upnout k jedinému stéblu, které plave v dohledu...

 

xxx

 

z jiné korespondence:

 

Mami,

našla jsem mezi těmi papíry, co jste mi poslali z Anniny pozůstalosti, takové zvláštní zápisky. Ukážu ti je, až přijedeš, ale chtěla jsem se zeptat, jestli po té nehodě ještě, třeba alespoň zpočátku, mohla vycházet ven, jestli se s někým stýkala?

 

Lin,

vždyť víš, že od té nehody už nevstala. Jak by mohla, když byla přerušená mícha? Občas jsme ji vyvezli v křesle na pavlač - zkraje, když ještě mohla hýbat rukama a když ji bavilo pozorovat, co se v domě děje. Pamatuješ, jak ji těšilo si o lidech vymýšlet. Jenže pak to nabralo ten rychlý spád - přestala chtít, přestala reagovat... vždyť víš...

 

xxx

 

Dobře, dosáhla jsi svého. Napíšu ti jiný osud. Budeš moje kladná hrdinka, hlavní důkaz a korunní svědek v procesu s Bébrem. Policie po něm jde už dlouho, ale zatím stále unikal. Pár hodin práce, a bude dopsáno. Doufám, že budeš spokojená. A až se ona příště objeví na pavlači, vyjdu ven, a seznámíme se. Dám jí to přečíst a doufám, že se jí budeš líbit:

 

Nechala se bez odporu vyvést z bytu, stejně povolně sešla jedno patro, a teprve pak se s nečekanou silou vytrhla, uběhla několik metrů, a když už ji skoro znova drželi, snad úmyslně, ale možná jen nedopatřením, přepadla přes zábradlí pavlače a zůstala ležet na dvoře. Živá, vnímající, ale navždy nehybná s přeraženou páteří. (str. 112)

 

xxx

 

Krásný konec. Krásný. Někdy je fajn dát postavám trošku volnosti... Teď si udělám pořádné kafe, chvíli si sednu na pavlač na sluníčko, pak sjedu rychlou korekturu a vezmu to do redakce. Všechno do sebe zapadá, všechno je tak, jak má být, a tvůrce se může z výšky své vševědoucí všemocnosti radovat nad svým dílem.

 



Poznámky k tomuto příspěvku
stanislav (Občasný) - 18.2.2004 > skvělý zápisek.... propracovaný do detailu...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
stanislav (Občasný) - 18.2.2004 >
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 18.2.2004 >
Doporučil 
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 18.2.2004 >
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 18.2.2004 > není příliš co dodávat...snad jen EXCELENTNÍ, VYNIKAJÍCÍ, PROPRACOVANÉ(sakra, to už vypích stanislav):o))(autor kventýn si neodpustí taky komentář; nechutně, odporně dokonalé).....děvčico, ty jsi dávno vyrostla pro jinou ligu než je Totem......brzo ti tady bude těsno......
Body: 5
<reagovat 
 stanislav (Občasný) - 18.2.2004 > quentinbubakoff> di s timhle blafáním o totemu někam, každej si píše jak chce a kde chce... jaký těsno? jaká liga? moc to žereš, jakejsi porovnávací a hodnotící syndrom tě posednul, vo to de při psaní a čtení?... :o)
<reagovat 
 Max Bubakoff (Občasný) - 18.2.2004 > stanislav> jsi příliš netrpělivý a prchlivý stanislave.....ode dneška píši totiž kritiky na díly.......:o)))
<reagovat 
 stanislav (Občasný) - 18.2.2004 > quentinbubakoff> no jo kventýne, mi asi ujela ruka, se stává, když má člověk v krvi několik postpromile... :o))
<reagovat 
RadimP (Občasný) - 18.2.2004 > absolutorium!!
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
noa (Občasný) - 18.2.2004 > mne na totemu moooooc dobre :-]

no jo, bubaku [promin mi nejde udelat "reagovat"], chapes to uplne spravne - to vsechno by ten padouch MEL udelat, jenze autorovi se do toho nechce prece!!!! se mu to vymyka z klavesnice :-]!!!

<reagovat 
Lian (Občasný) - 18.2.2004 > Kdybych mohla dát desítku, máš jí mít Není co dodat. Je to prostě perfektní práce. Rozhodně jedna z nej co jsem tu četla.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
aJSha (Občasný) - 18.2.2004 > Bez slov ...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
fungus2 (Občasný) - 18.2.2004 > Moc dobré!
Body: 5
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 18.2.2004 > co to tady lemtá ten redaktůrek quentinbubakoff, teď promluvim já, tvůrce vostrejch morytátů Kventýn.....bejby, mi přijde Bébr jako pěkná sračička, floutek, kerej by na tom Žižkaperku nežil ani tejden.....kurva necejtim z něj krchov....kurvičky se zaučuji vopakovanym znásilněním, nějakým tím retkem típnutým vo břicho a ty nejzatvrzelejší maj chodidla přežehlený žehličkou........ale to je jen názor prostýho mastiče krve po zdech.....si myslim, že ten pisálek je taky pěknej středoproudař.....tak asi tak.....:o)))
<reagovat 
 noa (Občasný) - 19.2.2004 > quentinbubakoff> ty vrahu nevinatek!!! tady sviští střídavej proud - lehkej (velmi lehkej... ted to vidim :-)) nárys tvyho zanru mixlej ruskym kritickym realismem :-)))
<reagovat 
mifii (Občasný) - 19.2.2004 > výborně!
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Luk Malér (Občasný) - 19.2.2004 >

Pěkný, fakt hodně dobrý... realita vers. dílo, střihy, změny úhlů pohledu, zrychlení, zpomalení.

 


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Pierre Bosquet (Občasný) - 18.2.2004 > ech...nemam rad pri cteni pocit, ze bych mel s psanim prestat :)...prechazi me to zaplatpambu(z meho pohledu:) brzy...superlativu padlo uz dost, nebudu zbytecne opakovat, co uz bylo receno...povedlo se ti vyborne odlisit jednotlive pohledy (ne jen zmenou pisma:)...stridas je rychle a necekane(ale ne rusive (btw. promin, oblibil jsem si v posledni dobe zavorky):) a presto clovek nema sanci se ztratit(teda mam takovy pocit:), vytecne provazany...ta korespondence tomu dodava extra porci intimity, takovy ty intimity mezi ctenarstvem a tvymi postavami (snad to nezni jako uplna blbost)...myslim, ze ctenar ma pocit, ze je mu odhalovano to nejintimnejsi (stejne jako bych vytahl krabicku s korespondenci me zemrele prababicky a procital se tim)...psychologie tvych postav je vubec takova uveritelna (a to je u sepisovatele kvalita nedocenitelna)...ech, ze me huba neboli, takovy chvaly...tfuj :)...blabolim, ukoncim to hromadkou bobku, dovolim si doporucit a poprosit te, abys jeste do konce mesice sepsala dalsi kus, pac QB place, ze si te nemuze dat do casopisu (tak ted cinim ja:)
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 noa (Občasný) - 19.2.2004 > peetea> dekuji dekuji dekuji... jsem velmi velice potesena :-)

...ale vidim spoustu nedostatku - moc vztaznejch vet s "ktery" a moc ukazovacich zajmen... malo te pavlacove atmosfery... a mozna i to spisovatelovo rozhodnuti padlo trochu moc unahlene... ale nemam proste trpelivost ani dost inspiraci to psat poradnejc - teda delsi a pritom aby to drzelo pohromade... sakramentska prace :-)

<reagovat 
 Pierre Bosquet (Občasný) - 19.2.2004 > noa> ech...technicka stranka veci...pokud neni do oci bijici, vec zanedbatelna, spravi korektura :)...co se tyce ty pavlacovy atmosfery, je ji tam takovej intenzivni kopanecek a tak nejak zbytek je na nas...jasne dalo by se zapracovat (jako ostatne na vsem:)...inspirace, jejda, ta mi taky chybi, mam spoustu napadu, ale nechci je promrhat, sakra!, az ji v necem najdes, dej vedet :)
<reagovat 
Petr Vaněk (Občasný) - 19.2.2004 > uložím a přečtu později:o)
<reagovat 
Saimon (Občasný) - 19.2.2004 >

Zase mi došlo déčko

Vrátím se a udělím jej zítra!!:))

Je to parádička...


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Saimon (Občasný) - 19.2.2004 > To jo? Já má 3 doporůčka? jakto? dávám ho tedy hned...
<reagovat 
Newton (Občasný) - 20.2.2004 >

Jak říká Lian - deset bodů


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Chliv (Občasný) - 21.2.2004 > začátek je skvělý, ale má trpělivost malá. takže jsem to nepřečetl bohužel celé, ale myslím, že psát umíš.
zatím hezky
je to svižné, svižné a zase svižné... tempo literární.
Body: 5
<reagovat 
Simonka (Občasný) - 21.2.2004 > přesně!
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Vilda (Občasný) - 22.2.2004 > Super!
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
nin-ex (Občasný) - 23.2.2004 > výborně napsaný, fakt parádní věc!
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Jimmmy. (Občasný) - 23.2.2004 > Téda, stahuju, tisknu, věšim nad postel... hm..
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Andulka (Občasný) - 23.2.2004 > noa- pises moc dobre....ale tentokrat jsem s obsahem mela problemy...nejak jsem se v tom ztracela...podle me by to bylo jeste lepsi, kdyby to bylo malinko jednodussi...
a) libilo by se mi anonymni spisovatel za oknem.....a predstava divky na vozicku...co kdyby.. a jeho predstava ji jako hlavni hrdinky.-> v tom pripade se mi tam jenom nelibilo...ze spisovatel je taky pasak...a tato cast pribehu...(v tom smyslu, je tolik spiny kolem nas, uz se o ni hodne pise....tak proc o tom psat znova)
b) pokud hlavni hrdinka na vozicku nejdriv nebyla...a sla tam zazvonit...protoze.....tak taky fajn...jenze
...jenze tam bych zas nechapala....proc by sama holka sla do bytu uplne neznameho muze...(jednak neni slusne otravovat lidi a zvonit u jejich dveri, jednak neni slusne se zvat k nim domu.....to z hlediska spisovatele...zhlediska hrdinky-jeji bezpecnost...:-)

<reagovat 
 noa (Občasný) - 23.2.2004 > Andulka> pockej pockej... takhle ne!

a) spisovatel neni pasak. spisovatel pise roman z takovyho prostredi, a v tom romanu pise taky spisovatele, kterej je takovy jeho alter-ego. a ten tu holku jenom neochrani... proste otevre dvere a necha vecem volny prubeh

a) a spisovatel pise o nejake huse, co si nechala namluvit, ze ji nejakej hezoun zaridi v praze karieru tanecnice. a tehle hrdince propujci nektere rysy te holky, co u nej pred oknem sedava na vozicku... a pak se mu ten predobraz s vlastni hrdinkou prolnou...

ono je to neprehledne, ja vim... ale chtela jsem zkusit takovej mnohohlas, no...

a dik!
<reagovat 
 Andulka (Občasný) - 23.2.2004 > noa> - dik...:-) vis...ten mnohohlas...vsechno skvele...jen podle meho vkusu, az malicko moc prekombinovane...a ja se v tom trochu ztratila...:-)
<reagovat 
MZF (Občasný) - 22.2.2004 > Krásný konec, to opravdu. Zkus napsat taky nějaký kousek, který nebude depresivně krásný, ale pozitivně krásný. Tohle je krásný tak či onak, ale nevím, jestli vydržím číst tyhle krásný tragédie ještě dlouho. Než se mi něco stane...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 noa (Občasný) - 24.2.2004 > MZF> obávám se, že pozitivní kousky v nejbližší době nebudou... ony se ty ošklivosti nějak líp píšou :-)
a dík
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 24.2.2004 > Není to nepřehledné! Právě díky členění textu a střídání "vypravěče" je velmi jasné, v jaké "realitě" se právě čtenář nachází.
Dobrý nápad. Jazyk a sloh velmi nenásilný, dobře se čte... jen zas ta moje malá technická - trojtečky, zvláště ke konci ;o))) V dopise jsou fajn, lidi takhle píšou - ale ve spisovatelově "monologu" by jich mohlo být i míň ;o)
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
pepiino (Občasný) - 3.3.2004 > není co dodat, paráda
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
čtenář Richard Bébr - 21.2.2005 > Zajímavé!
Ani jsem to o sobě nevěděl.
Richard Bébr

<reagovat 
čtenář Richard Bébr - 21.2.2005 > Zajímavé!
Ani jsem to o sobě nevěděl.
Richard Bébr

<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 27.5.2005 >
Body: 5
<reagovat 
Kostka (Občasný) - 27.8.2005 > Vypadá to, že teď budu číst a zkoumat nou... Tahle zauzlovaná věc je nadlouho a člověku se ta struktura vlastně nechce moc racionalizovat. Já během čtení záměrně přecházel, že ten strukturální záměr nepobírám stoprocentně, a nechal jsem se spíš unášet představou, že tak nějak všechny ty tři cípy tvoří svůj vlastní vrchol podle toho, jak se obrazec natočí...
Stylově jinak čistá prácička, mám tu opakovat, jak je to vzácné?
Doporučil 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter