Nemilosrdný vítr,
jenž cynicky slunci se vysmívá
a krade smích z lidských duší i tváří,
vedral se do všech krytých i nekrytých
zákoutí zhýralosti.
Nemilosrdný vítr,
jenž slzy mi z nitra nesmývá
a tvrdí deštivě, že nejsou zde lháři,
naráží do kostelních věží pokrytých
dlaněmi sychravosti.
Jen děti,
nemajíc ještě v činnosti hormony,
rozbalují si dále sladké bonbony.
Podzim je symbolem draka pouštění.
…pro děti.
Ale co pro nás?
Pro dospělé?
Majíce v činnosti hormony,
ženem se za svými mamony.
A podzim?
