|
stejná umíněnost, jaká tě vedla
do dalších a dalších cest
- a myslím, že dobře rozumím
tvé dětstké touze pokoušet se
o to, co ostatní považují za nemožné
- stejná umíněnost mě udržela naživu
mé Nové Zélandy a Ameriky
a Severní póly
- pořád si vzpomínám na náš
výlet na kolech před lety
kdy jsi mi poprvé v životě řekl:
"jeď podle sebe, podle svých sil,
počkám vždycky na tebe"
a myslím, že na mě teď čekáš
- teď, když nemám moc sil
na vyšlápnutí tohohle kopce
- tak si myslím, že na mě prostě čekáš
a až tam došlapu
uvaříš mi kafe
na svém polním vařiči
a neřekneš mi ani slovo ... | 
