Strašně moc tě miluju
a snad jen víc chybuju,
když mám šanci být s tebou.
Asi trpím nějakou kledbou,
neboť nedokážu
ti to říct do očí...
-větu nenavážu,
dech mi zaskočí-
Jsem tichou kometou,
za ledna zasetou
dvoumi lidmi-rodiči mými.
Cestuji světem
jedním letem.
Občas přistanu-ale jen na chvíli
a pak zase uletím další míli
(možná k cíli)
mého života,kde mi moc chybíš
a jako jediný se mi moc líbíš...
Strašně moc tě miluju
a ještě více chybuju:
že nejsem holka, kterou bys měl rád-
aspoň trochu, aspoň na chvíli..snad..