ouvej (Občasný) - 24.2.2005 > kalais> Ale poslouchám, to víš, že tě poslouchám.
Termín parková záležitost mě zaujal. Když mi vysvětlíš, co si pod tím představit, vylíčíš človíčka, který se v pěkném prostředí uprostřed šťatných lidí cítí osamělý, smutný atd.
Farišta napíše, že si myslí, že autorka potřebuje porozumění, soucit, lásku... (nejspíš proto, že vyčetl, že se cítí osamělá, smutná, atd.).
Oba naznačujete, že báseň po literární stránce nic moc. Ale oba zdánlivě tvrdíte něco jiného.
Myslím, že ten, kdo neposlouchá, jsi ty.
