ouvej (Občasný)

čemu říkáš parková záležitost?

Jinak - mám dojem, že Farišta autorce nic nepodsouvá, pouze taktně naznačuje, že tohle je jeden z deníčkových zápisů - kdy autor spíš než literárního kritika potřebuje psychoterapeuta, přítele, kamaráda, někoho, kdo řekne, ale pšt, nic se nejí tak horké, jak se uvaří.

Ale pšt, nic se nejí tak horké, jak se uvaří.

ouvej (Občasný)

No vida, a říkáš vlastně totéž, co Farišta.

ouvej (Občasný)

Ale poslouchám, to víš, že tě poslouchám.

Termín parková záležitost mě zaujal. Když mi vysvětlíš, co si pod tím představit, vylíčíš človíčka, který se v pěkném prostředí uprostřed šťatných lidí cítí osamělý, smutný atd.

Farišta napíše, že si myslí, že autorka potřebuje porozumění, soucit, lásku... (nejspíš proto, že vyčetl, že se cítí osamělá, smutná, atd.).  

Oba naznačujete, že báseň po literární stránce nic moc. Ale oba zdánlivě tvrdíte něco jiného.

Myslím, že ten, kdo neposlouchá, jsi ty.

ouvej (Občasný)

Tak ano

je chyba ztotožňovat dílo s autorem, v tom máš pravdu

ale někdy, a myslím si, že tohle je ten případ, je text autentický

tak autentický, že skutečně psaný krví a slzami.

Jak se to pozná? nevím, ale opravdu si nemyslím, že by v tomhle případě někde seděl někdo, kdo se hihňá, jak mu ten smutek žereme.

Můžeme si říkat, že jsme takoví odborníci a znalci, že to budeme v zásadě předpokládat pokaždé, že text je text, a žádný autentický projev prožívaného. Ale takoví profesionálové ještě nejsme.

A třeba jen plkám, co já vím.

ouvej (Občasný)

Nepodceňuj mě, já text beru vždycky jako text. Bohužel - na autora se příliš neohlížím, a bohužel, i srdcervoucí texty mě nechávají chladnou, pokud jsou prostě blbé.

Tady jsem se vmísila hloupě do debaty mezi tebe a Farištu, kdy ho peskuješ, že to vnímá autenticky, že něco podsouvá.

Já prostě vím, že se takhle zhusta na internetových serverech hodnotí, a že v 99 % tihle glosaři (schválně nepíšu kritici) mívají ve svém hodnocení pravdu. Že se skutečně očekává jen taková reakce a žádná jiná. Kolikrát jsi to sama zažila, že blbej text byl řádně okomentován kritikem, aby se zvedla vlna odporu, neboť text byl psán z horoucího srdíčka o milovaném človíčkovi. A kdyby ten človíček byl nedejbože umřetý...

Jenomže Farišta - pořád si to nemůžu odpustit - hodnotil věcně, hodnotil možná věcněji než ty. V tom já vidím jádro sporu.