Andělé

Kdybych tak vykřičela

všechny ty touhy ztracené,

dluhy své bych jim navrátila,

ale ústa má  strachem  jsou sevřené.

Pošlu si anděly,

do mých nocí bezesných,

v poutech s všedností svázaných,

slzami na polštářích smáčených.

Mí andělé!

A ty touhy v koutech tmavých schované,

zkuste je z  bdění probudit,

ať poznají jaké to je - žít!

Mé ruce už jsou svázané….

ach mí andělé! Chci ty sny vrátit!