Ležím pod klenbou černého sametu
na němž se třpytí hvězdný prach
nic mi nebrání v mocném rozletu
rukama sahat po hvězdách

Všude je ticho, jen občas hvězda spadne
tak rychle si něco přej
ať jsem to já, kdo tě první napadne
na teď rychle vzpomínej

Tam nahoru poletíme spolu
nohama setřeme měsíční prach
proběhneme se po mléčném molu
rozhlédni se po všech planetách

Je tisíce planet a miliony hvězd
a jen jedna je ta naše
ta která svítí na jednu z Tvých cest
ta, která teď mihotá se plaše