Vyhnancem ve vlastní zemi
Barvy světel
se mi nikdy nezdály tak černé
tak sobecké
Výsměch v utrpení

Bolest zas slintá
po zdech
a sloky všech planých nářků
" ... miluji Tě ... "
rozpouští se
ve střevech té odvěké bestie

Vyhnancem ...
ve Tvých očích
vidíš ... nikdy se nezdály tak černé
tak sobecké k malověrným
Výsměch v zapomnění

...

Intermezzo

Cínový vojáček ...
jeden z tisíce
umírá s poslední nadějí
v další prohrané bitvě
o Tvůj úsměv

...