|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
V mystické praxi jsem se musel rozloučit s mnoha mýty, které jsou všeobecně rozšířené. Třeba s tím, že hovořit s Bohem, či Ho prožít je něco zcela zvláštního, vzácného, vyhrazeného jen pro ty nejlepší. Kdepak. V podstatě jde jen o vůli. Prostě chtít a přijde to. Ale OPRAVDU chtít, ne to jen říkat.
Rovněž že ten, který Boha uviděl čili prožil, je osvícen. Není. Mimo meditací je zase jen člověkem, i když ovlivněný tímto prožitkem z kterého zbude jen matná vzpomínka. Dokonce se běžně stává, a na to jsem už vůbec nepomyslel, že Ho sice uvidí, ale uteče.
Takových jsem musel pár zažit, abych to pochopil. Jak je možné prožít nepopiratelnou Dokonalost a utéci od ní zpět k povrchnímu životu? Pro mě je to zcela nepřijatelné, ale druzí jsou jiní. Udělali to a ještě mě i ostatní pomluvili. Snažili se druhé i sami sebe přesvědčit, že to vlastně nebyl Bůh, ale jakási fantazie. Ale i Krista osočovali že má nečistého ducha, i když byli mnohokrát přítomni Jeho zázrakům. Lež a podvod, sebeklam i čistá agrese je běžným projevem mnoha lidí. Proto křesťanství tak mluví o hříšnosti, ač to málokdo rád slyší.
Skryté důvody odmítnutí Boha jsou v špatném duchovním přístupu. Mnohdy jim vůbec nejde o lásku k Němu, či touhu o Poznání, ale o naplnění nenaplněných potřeb jejich ega. Třeba t ouhy po partnerovi, po klidu a nicnedělání atd. Mystický proces tyto potlačené sklony oživí, protože je vlastně psychoterapií. Zájem poklesne vlivem i toho, že se dozvídají i další skutečnosti, které vlastně nechtěl slyšet. Nejen o sobě, ale i o Stvoření, tedy skutečnou ezoteriku. Bůh skutečně není oním pohádkovým senilním dědečkem na mráčku. Přijmout nezbytné dlouhodobé bolestivé procesy smrti a vzkříšení, známé už ze šamanismu, také skoro nikdo není ochoten. Mystika není selanka jak čekali, ale žádná lidská činnost není taková, jen iluze si mohou vymyslet co chtějí. Proto mají ohromnou sílu.
I když lidé od Boha utečou, není to tragédie. Jejich vývoj se nedá zastavit, jen se zpomalí. Už tak udělali mnohonásobek toho, co jiní duchovní lidé za celý život. V hloubi duše už byli Jím zasaženi a ovlivněni. Už nikdy nemohou tvrdit že neexistuje. Postupně to ve vědomí i nevědomí znovu prožívají a hrany odmítání se obrušují. |
|
|