Byl to blázen.
Měl šém.
Jen proto dnes patří všem.
Všem vyvoleným.
Těm,
co chápou krev,
pach barvy a šlem, a taky
lásku.
Těm co pochopí,
že láska neprochází
žaludkem.
Ráno vstává plno lidí
v očích s fialovým zoufalem.
Nemalují klasy,
jen sednou do práce,
pak jedou
autobusem a zemřou časem.
Vincent to neznal, byl jiný.
Ne každému
chutná být svůj.
Cit je jak hořkoslaný
zlatý krém.