|
Ti co miluji,marně hledají,
ti co milovat nedokažou nikdy nenajdou,
já myslim na ní,ale pak zjistim,že je to snění.
snění snů běžných dnů.
Krásné oči,jemné vlasy,
kde viděl jsem je asi?
Možná v noci,možná ve snu,
Bojím se,že hlesnu…
Chci křičet a při tom nesmím mluvit,
Nevím jak to odůvodnit,
Neznám důvod toho všeho,
Proč nemiluješ mě,…ale jeho?
Musím myslet na tvé ruce…
Které hřejou do mé dlaně,
Stále musím myslet na ně,
Musím cítit jak mě hřejou
A oplatit to krásnou něhou,
Oplatit to bezcennými polibky,
Na tvé krásně rudé jemné rty,
Musím myslet na tvé rty…
Které cítím ve svých polibcích,
V polibcích těch nejněžnějších,
Nejsmutnější z polibků,
Co bere jas všech dnů,
Polibek ten poslední,
Co bere světlo ze všech dní,
Musím myslet na tvé oči…
Které vidím ve svých snech,
A utápím v nich hněv,
Ty dva stálé body štěstí,
smutný pocit se mě zhostí,
Když pustím myšlenky tím směrem,
A nesmím reagovat řevem,
Musím myslet na tvé vlasy…
Které píší slova do větru,
Šeptaj tiše na mě,že jsi tu,
Nejkrásnější z krásný hudby,
Kterou slyším jenom já,
Není pro ní žádný kdyby,
Ta se jenom poslouchá.
Musím myslet na tvé tělo,
Musím myslet na tvůj hlas,
Musím myslet…co se stalo?,
Musím myslet na ten čas…
Já nevydržím a klesnu…
Klesnu něhou,Klesnu láskou,
Proč svět udělal tě krásnou?
Proč mi tě svět ukázal?
A pak mi tě hned vzal??
Koho bych se dotázal??
Kdo by všechno znal??
Já nevydržím a hlesnu…
Hlesnu tiše,hlesnu jasně,
Proč s tebou je tak krásně?
A bez Tebe ne?…
Proč nejsi vedle mě?
Proč nemám tě vedle sebe?
Bylo by hned blíž krásné nebe.
Já nevydržím a křiknu…
Křiknu hodně,křiknu hned,
Proč krutej je ten svět?
Proč už hvězdy nesvítí
A proč už tady nejsi ty?
Proč už není slyšet vlasů zpěv??
Proč zmocnil se mě hněv?
Proč nevím co dál psát?
Proč nemůžu se smát??
Proč musím se dál ptát ??
A odpověď nechci znát??
| 
