|
Je pouze jedna šance mezi dvěma světy.
M. Frost, D. Lynch
Noční světla nad Kolínem. Měsíc se odrážel v kaluži inkoustu řeky Labe. Jeho světlo potřpytilo postindustriální krajinu. Nad ním se skláněla obrovská monstrózní ramena z oceli. Byla propletena pavučinami. Občas tudy projel vlak. Noc hrála svoji ukolébavou baladu pro obyvatele města.
Po mostě se prošel stín. Pozdní chodec. Okolo kabátu mu plandala nábojnice. Pomalu oddychoval. Cítil vůni čerstvého vánku a rosy. Chvíli se pozastavil, aby si nahmatal zbraň. Nepatřil mezi ty, kteří spí. Nikdy nespal. Ani nikdy spát nebude.
Hlava se mu obrátila směrem k snícímu městu, které nevědělo, co na něho čeká. Byl Strážcem mýtů, jenž se zhmotňovaly podle doby lidského myšlení. Od počátku výkřiku světa měl za úkol chránit proti démonům zasahujícím lidem do jejich snů. Povolán bohy, aby střežil jeden z klíčů k branám jiným světů.
Dnes ho čeká velký souboj. Nebezpečné stvoření nabralo lidské podoby.
Zabočil směrem na starou fabriku. Otevřel její zrezivělé dveře. Hejno krys se rozeběhlo na všechny strany. Dunící kroky kanad se ozývaly budovou.
Křídou na zem namaloval kruh a kolem rozestavil svíce. Lehl si do středu. Čekal na znamení. Vědomí soustředil ke středu těla. Dech ustával. Srdce zpomalovalo. Mysl byla připravena na krajinu snů.
***
Ocitl se v pokoji s modrými závěsy na zdech. Seděl v křesle. Proti němu dřepěl muž se čtyřmi obličeji, každý obličej směřoval na světovou stranu, každý dohlížel na jeden svět.(lidí, mrtvých, démonů, bohů)
"Prvotní stvořitel", oslovil Strážce z jednoho bohů.
"Ano, jsem to já" promluvil, "dnes tě čeká bitva s metlou lidstva "Démonem Alkoholu".
Hodil flašku Absinthu na podlahu. Střepy se rozletěly po místnosti. Zelená tekutina se začala vypařovat. Pára nabývala obrysů obličeje.
"Dnes tě čekám!" promluvil párový obličej, "na místě blízko svítícího Měsíce."
Obličej se rozplynul v prostoru. Ze záclon vyšla blond´atá dívka v modrých šatech. Sklonila se ke Strážci mýtů. Zašeptala do ucha: "Musíš to vyhrát, aby lidské bytosti měly klidný spánek," a políbila ho. "Nezapomeň, podstata těchto démonů se neskrývá ve hmotě, ale ve snech. Nesmí odhalit tvoje nitro."
Místnost ozářilo prudké fialové světlo. Všechno zmizelo.
***
Vstal z kruhu. Vytáhl starý kufr. Zasunul si pod pás samurajský meč. Naplnil nové náboje do kalašnikova. VYŠEL VSTŘÍC ULICI.
***
Pára vytvářela kulisu k temné atmosféře ulice. Strážce mýtů si nasadil černé brýle. Vkročil do hospody. Prohledával davy opilců.
V rohu se dělo to, co hledal. Démon Alkohol měl přitisknuté čelisti k hlavě týpka po pařbě. Cpal se energií. Vypadal jako bezdomovec.
Démon odvrátil pozornost od své činnosti.
"Těší mě. Konečné setkání," zašklebil se."Co mi uděláš? Už se tě bojím."
"Koukám, že máš novou image", okomentoval démonovu novou podobu.
"Líbí. Takhle nebudu nikde nápadnej. Čekám na tebe před hospodou."
Zmizel v lihovinové páře.
***
Tanec větru a deště se rozpoutal. Místo blízko svítícího měsíce.
Stojí proti sobě. Cení zuby. Alkohol vytahuje Kalašnikov. Začíná pálit.
Srážce se naklání a uniká kulkám.Vzlétne. Náboje stále míjí.Prosviští.Šmrncne o kabát.
Démon Alkohol shazuje zbraň.. Narůstaj mu uši. Transformuje se do podoby skřeta. Alkoholavy čelisti jsou na dosah. Strážce vytahuje meč.
Krk se přibližuje. ŠŠŠŠŠŠVIIIIIST. Ostří lesknoucí ve tmě letí. Hltan je napůl. Červená barva smrdící lihem podbarví chodník. Meč se vrací zpátky. Odděluje démonovi hlavu.Stážce jí zvedá do výše. Odhodí na silnici pod náklad´ák. Hlava se změní v červeno-zelený flek.
Ve Strážcovi mysli se ozve démonův hlas jak tichý vánek
Mě nikdy nezničíš.
Vánek profoukl Strážcovy vlasy.
Měsíc osvětluje krajinu Kolína.
Měsíc je nočním umělcem.
Měsíc ukolébává obyvatele města. Noc už nemá zuby. Nemůže ublížit.
SLADKÉ SNY, KOLÍNE.
| 
