Z knihy Genesis 2.kapitola:

16 Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu v zahradě můžeš svobodně jíst,

17 kromě stromu poznání dobra i zla. Z toho nejez, neboť v den, kdy bys z něj jedl, jistě zemřeš."

25 Oba dva, muž i jeho žena, byli nazí a nestyděli se.

Z knihy Genesis 3.kapitola:

1 Nejchytřejší ze všech polních zvířat, která Hospodin Bůh učinil, byl had. Ten řekl ženě: "Opravdu vám Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?"

3 "Ale o ovoci stromu uprostřed zahrady Bůh řekl: ,Nejezte z něj, ani se ho nedotýkejte, jinak zemřete.'"

4 Nato had ženě řekl: "Určitě nezemřete!

5 Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo."

6 Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému muži, který byl s ní, a také on jedl.

9 Hospodin Bůh na Adama volal: "Kde jsi?"

10 Ten odpověděl: "Slyšel jsem v zahradě tvůj hlas a dostal jsem strach, neboť jsem nahý. Proto jsem se skryl."

12 Adam odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, aby byla se mnou, ta mi dala z toho stromu, a tak jsem jedl."

13 Hospodin Bůh se otázal ženy: "Cos to udělala?" "Had mě podvedl, a tak jsem jedla," odpověděla žena.

17 Adamovi řekl: "Protožes poslechl svou ženu a jedl ze stromu, z něhož jsem ti jíst zakázal, země bude kvůli tobě zlořečená! Po všechny dny svého života z ní budeš jíst s útrapami;

22 Tehdy si Hospodin Bůh řekl: "Hle, člověk se stal jakoby jedním z nás, neboť zná dobro i zlo. Nyní se tedy postarám, aby nevztáhl ruku, nevzal také ze stromu života a nežil navěky."

23 Proto Hospodin Bůh člověka vyhnal ze zahrady Eden, aby obdělával zemi, z níž byl vzat.

24 Vyhostil člověka a na východní straně zahrady Eden umístil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.

Adam podlehl našeptávání, že na vše přijde vlastním myšlením, tedy odtrženě od Boha, od reality. Ta si namlouvá, že rozliší dobro ode zla i ostatní duality (život, smrt) a bude jako Bůh, i když to nejde. Je jen Realita Boha. To je symbol zrodu ega – oddělení se od Něj vytvářením si emocionálně-mentálních iluzí, představ. Směšné zakrývání své nahoty a skrývání se před Bohem je první výsledek této naivity. Museli pryč z ráje, v božském nemůže být nic nebožského, nedokonalého.

Proč jim Strom života dal nedokonalost ač je Dokonalost sama? Dal jim vývoj k Dokonalosti, specifickou a nekonečnou Cestu k Ní. To, co chtěli. Přišli o prvotní nevinnost, nevyzrálost, nevyvinutost. Byli dokonalí a nedokonalí současně.

Příběh se pochopitelně nestal tak, jak popsáno, je symbolem situace člověka. Ono se to vlastně muselo stát. Kristus je Cestou zpět k Bohu, cestou smrti omezenosti a vzkříšení Dokonalosti.