Nikdy Ti nechci ublížit. Provázelo mě to dlouho, celých těch pět měsíců, co jsme spolu spali. Vždy, když byla nějaká krize. Byla tahle slova první, která si říkal a taky že volba je na mě. Stále to s Tebou bylo krásný, jen někdy jsem se cítila trochu zle. Vyzařovalo z Tebe takové fluidum.. Teprve až s Tebou jsem poznala, co to slova znamená. Energie, pohoda, sympatie. Kluk s pěti hvězdičkami. Bylo mezi námi něco, i když Ty si řekl, že ne. Vím že ano, tam nahoře.. Tam jsem to cítila. Byli jsme tam jen mi dva.. Tam! Tam daleko od lidí, od problémů, od starostí. Dával si mi fyzickou lásku, ale dal si mi toho o mnohem víc. A Ty víš, že mi to došlo. V těch pěti měsících, jsem se moc změnila. Dokázala jsem přijímat všechno, bolest i lásku. Při "vztahu" s Tebou jsem absolvovala i jiné vztahy, ale vždy jsem dala přednost Tobě.. Říkal si, že Ti to je jedno. Ano, je.. Dřív mi to nějak nepřišlo. Jenže co bylo, už není. Mojí sestru si neviděl od té doby, co sis začal se mnou. Znal si ji mnohem déle než mne, ale já jsem byla ta, kterou sis vybral. Byla jsem Tvůj andílek a přeze všechno co se dělo, když si tu nebyl a i přez to, jak moc jsem milovala někoho jiného, si byl i Ty můj andílek. Dala jsem Ti všechno, co jsem uměla. Dokázala jsem snášet Tvé rány, které občas přišly. Ne, teď nemyslím ty fyzické. Těch jsem si v minulosti užila dost. Myslím psychické. Dokázal si ve mě otevřít něco, o čem jsem musela velmi přemýšlet. A i proto jsem se pak cítila někdy zle. Po dlouhých pěti měsících si se s ní setkal. V předvečer toho všeho si se mě zeptal: "Co by si dělala, kdyby Tvoje sestra za čtyři týdny přišla a řekla, že jsem její přítel?" Strašně moc si nemohl pochopit proč se tak zlobím. Nemohl. A mě to moc bolelo. Nedokázala jsem pochopit, proč se ptáš. Nyní je to jinak. Sestra říkala, že si mě chtěl jenom vytočit, prostě poškádlit, to se tak mezi kamarády občas dělá. Ale my sme nebyli kamarádi. To ona však nevěděla, nebylo moc lidí, kteří by jen něco tušili, ani můj současný přitel nic netuší. Byli jste spolu dlouho. Nekonečných šest hodin jsem se doma trápila. Přemýšlela jsem, jestli jí taky říkáš to, co si říkával mě, jestli jí taky líbáš. Miluješ se s ní. Dával si mi spoustu znamení, abych se na to připravila i když říkáš, že si to nečekal. Brzy to všechno přišlo. Rozhřešení, na které jsem ale nečekala. Jako bys zapomněl na všechno, co se stalo.. Co se mezi námi stalo. Řekl si, že se všechno nějak zlomilo, potom co si byl s ní. Že si to nečekal. Hrál si se mnou, jak kočka s myší. Najednou tu už nebyla slova: "Nikdy Ti nechci ublížit." Protože si mi už ublížil. Že je to všechno jinak, když chceš víc, nemáš nic. I to si mi řekl, jako bys čekal, že tě polituji. Ale to já nedovedu, Ty sis vybral a ona ještě o ničem neví. Vyslovil si, že chápeš, jak se cítím a že Ti to je líto, že jsem to zrovna já, kdo si to musí vyslechnout. Mám to chápat, pořád všechno musím chápat. V životě už mi bylo mockrát ublíženo, vždycky jsem ta, která musí něco pochopit. Vždy, když něco nejde, to musím chápat. Ale já už to nedovedu. Život mi zatím nic nedal, jen prosbu o pochopení. Ale nebyl tu nikdy žádný příslib, že to jednou bude lepší. Nedovedeš pochopit, jak se cítím, i když říkáš něco jiného. Prostě ne. Vlastně toho o mě moc nevíš. Vždy jsem si musela vybírat, co ti o sobě povím. A častokrát si po mě ani slova nechtěl. A tehdy by bylo naprosto jedno, co ti povím. Proto nedovedeš pochopit, jak se teď asi cítím. Byl si tak laxní, stejně jako teď chci být já. Nevím, co si teď mám počít. Jen nečekej nějakou pomoc, ano? Protože toho už je na mě i tak dost. A co teprve až uvidím její vítěznou tvář? Že ona je ta hvězda, jsem věděla vždy. Každý to věděl. Ona je star a ja jsem jen odpad. Jsem jen ta mladší sestra. I já jsem to věděla a moc mě to bolelo. A nejhorší na tom je, že ona se nebude tvářit vítězně. Není totiž jedna z těch, která by mi to omlátila o hlavu a připadala si jako královna. I o to je mnohem lepší než já. Zbydou mi jen oči pro pláč. Nebudu ani ta podvedená. Kdyby mi to všechno dala najevo, jak se cítí skvěle, že mi mohla ublížit. Teprve pak bych se mohla cítit podvedená. Neudělá to, už kvůli mě. A já jí nedovedu povědět, co se dělo. V jejích očích bych se cítila uboze. Nepochopila by nic z toho co jí říkám, jen bych byla ta špatná. Jak to všechno dopadne, ještě netuším. Moc bych Ti přála štěstí, i když se mi o tom zatím špatně mluví. Ale nevím jestli bych to dokázala. Přát Ti štěstí s mojí sestrou. Nejde o Tebe, nejde ani o ni.. Jde o vás. Ona je někdo, koho budu pořád milovat. Je to moje sestra. A na Tobě mi strašně moc záleží, si kus mého života. Hodně si mě toho naučil. Ale jak si mám proboha představit, že jednou až budu ve svém pokoji ležet ve tmě a budou se mi z očí valit slzy, se Vy, v ten okamžik budete jen o pár metrů dál milovat? Jen zeď nás budě dělit... To si nedovedu představit. Nechtěj po mě už prosím nic, ani abych Tě viděla. Už po tom netoužím. Už nechci být přitomna Tvé opojnosti. Jen bych si na všechno vzpomněla. Už nechci...

Zapoměla jsem Ti říct ještě jednu věc, svým způsobem Tě moc miluji. Ale jsem jen malá sestra. A to nedokážu změnit...