|
perník,
pevný jak skelet s trochou sněhu
na bílé misce,
na stolečku pod lampičkou
vedle polštářů a žlutého topení
pod parapetem, knihami, bublifukem, jednou kytkou
v oknech jsou bílé mříže světla,
to kvůli žaluziím
a v koutku u trubek mrtvý počítač
i ozdobná urna na kávu,
utěrka s panenskou vidličkou,
protože vše se dá sníst lžící
konvice a sirup a sůl
a cukr, dar slunce,
slunce, které dovnitř nesmí ,
tak tvoří jizvy na bolavém koberci
konvice, sirup, sůl a cukr
a perník,
ten blázen co mi už hodinu kouká do očí
a myslí že vzbudí můj zájem
| 
