Technologie jdou kupředu. Díky moderním vynálezům se můžeme vozit v automobilu, létat letadlem, volat z mobilních telefonů, uvařit si jídlo v mikrovlnce nebo se seznámit po internetu s překrásnou dívkou. To, že se z ní poté vyklube vaše sestra, je chyba lidská, nikoli technická.

     Jeden z největších boomů v posledních desítkách let prodělala především televize. Vědci si ve třicátých letech minulého století ani neuvědomovali, jakou ďábelskou novinku přivádějí na svět.

     Dnes má televizi každý. A kdo ji nemá, jako by nebyl. Neví, co se stalo ve světě, vypadává z hospodské konverzace, nemá nejnovější výrobky, které vidí v reklamě, nepoužívá filmové hlášky a je považován za tupce a nevzdělance.

     „Knihy? Co to prosim tě je? To jsem v televizi nikdy neviděl,“ zní mnohdy věta, která dotyčného antitelevizního člověka rozpláče.

     Svět však spěje kupředu a my musíme s ním. A tak máme dnes televizi v mobilech, autobusech, letadlech, na lodích (dokonce i kosmických) a především na stropě. Lidé si totiž koupí plochou obrazovku, a aby se při sledování pořadů nemuseli přesouvat do křesla, přidělají si ji na strop nad postel. Pak už se jen stačí dostatečně zásobovat jídlem a pitím a jediné co za den ztratíte ze zorného pole, je několik minut reklamy při odběhnutí na záchod. Ale i to je mnohdy tragédie.

     Jednou jsem byl u kamaráda na návštěvě. Jeho mladší bratr se právě díval na televizi na nějaký seriál ze studentského prostředí. Po chvíli jsem si všiml, že potichu předříkává všechny věty, které poté herci na slovo přesně pronesou.

     „Máš geniálního bratra!“ volal jsem na kamaráda.

     „Taky bys byl geniální, kdybys to viděl po čtvrté za sebou,“ zněla strohá odpověď.

     Průměrný člověk stráví u televize tři hodiny denně. Dopoledne sledují pořady především  děti, po poledni přichází čas telenovel a tedy našich něžných pohlaví a odpoledne jsou na pořadu drsné sci-fi a akční seriály pro muže. Zprávy jsou určeny každému, protože v nich najdeme dostatek krve (pro muže), nějakou tu módu a žhavé drby (pro ženy) a zvířátko nakonec (pro děti).

     Právě děti jsou televizí ovlivněny nejvíce. Mnohdy od ní nedokáží odtrhnout oči. Je jenom otázkou času, kdy se začnou vyrábět televize s dvěma chapadly simulující ruce. Jedno chapadlo pak dá dítěti pohlavek, pokud bude příliš horlivě přepínat programy (simulace tatínka) a to druhé ho krátce pohladí po hlavě a utře slzy (simulace maminky).

     A kdo že to zastane opravdovou rodinu?