Smutná píseň o věčné lásce

 

Už tu zas sedím s půlkou láhve

a přemýšlím, co bude dál,

dnes mi má holka dala vale

a večer se mi rozmazal.

 

Už zas se po vzpomínkách toulám,

já prostě neumím být sám.

Teď dárek pro ni v ruce žmoulám

a všechny holky proklínám.

Strčte si lásku za klobouk,

je to jen holka pošahaná,

pozvedá sukně, a já bloud

zas se jí válím pod nohama.

Zítra se těžko něco změní,

po ránu bývám nevrlý,

už vidím, jak mě kuropění

zastihne v prázdné posteli.

 

Tak tuhle chvíli oddaluji

a propíjím se k rozbřesku,

miluji, a zas nemiluji,

a utápím se ve stesku.

 

Strčte si lásku za klobouk,

je to jen holka pošahaná,

pozvedá sukně, a já bloud

zas se jí válím pod nohama.

Stejně vím, že mi nepomůže,

když všechno hodím za hlavu,

i kdybych se snad svlíknul z kůže,

budu jí jen pro zábavu.

 

Zas budu lásce hříčkou vděčnou

a rád s ní tu hru budu hrát,

a když ne s touhle, s jinou slečnou,

budu ji ctít i proklínat.

Schovám si lásku pod klobouk,

i když je holka pošahaná,

až zdvihne sukně, zas já bloud,

budu jí klečet pod nohama.