ouvej (Občasný)

Ale kdepak, většinou je přece přijímám. To jen - že tady Filip rozvířil nějakou diskuzi, do které jsem bohužel strčila rýpák, a připadám si jak debil. Takže to tvé dookola, tak řekni, ty neumíš hodnotit a specifikovat báseň? - prostě už přestávám vnímat jako diskuzi. Přece jsi četla mé občasné kritiky. Ať s nimi souhlasíš nebo ne, přece víš, do jaké hloubky jdou nebo nejdou. Co mám víc vysvětlovat?

Vlastně jsem chtěla pokračovat - byť trochu unavená, ale do toho vstoupil Vio se svými štěkavými dotazy - na to jsem mírně alergická, proto si doma nechovám žádného chlapa, aby už NIKDY žádný na mě nic nevyštěkával.

nin-ex (Občasný)

hodně jsem o týhle básni přemýšlela. proč se mi tolik líbí, kromě toho, že je jiná než tvoje ostatní. prostě téměř každý slovo ve mně vyvolává nějakej vjem, chuť, vůni, barvu. tím je "živá". a dohromady plyne hezky v jednom celku, melodii, bez zaškobrtnutí.

ten kontrast na konci, to "spadnutí" do detailu okna, jak zmínila Kelly, je skvělej.

to tučný písmo - můj skromnej pokus vyjádřit to, co cítím intuitivně, slovama.

ouvej (Občasný)

Taky jsem přemýšlela. Ale nedohrabu se ničeho - u téhle ne. Možná, že proto, že dotaz zněl vpodstatě: přesvědč mě, proč je ta báseň dobrá, když já o tom přesvědčena nejsem. To je, jako bys někoho, kdo nemá rád makové koláče, přesvědčovala, že jsou přece výborné. Prostě to buď vidíš, nebo nevidíš. Ne, že by mě nemohoucnost v tomhle směru nevadila. Ale moc slov kolem básně je prostě moc slov. K čemu?

ouvej (Občasný)

A říkám snad něco jiného?

Neumím to vysvětlit. Neumím píchat prstem do textu. Neumím ukazovat. Někdy po třetí replice jsem se pokoušela tenhle dialog ukončit.

OK: není skvělá, je mizerná, zprofanovaná zneužitými symboly.

Kelly - dotaz: KDE je ta báseň tak dobrá je dost signifikantní. Tohle je celek, soudržný. Vypichovat pasáže je podle mě docela zlozvyček. :-)

ouvej (Občasný)

Ne, nesnažila jsem se, ani jsem nikterak nepracovala na formě. Je mi líto.

Nechme už tohohle mrzáčka na pokoji, ano?

Smiř se s tím, že tuhle báseň nevysvětlím.

Já jsem se smířila s tím, že se tobě nelíbí.

ouvej (Občasný)

Dobře: máš to mít: Už jsem opravdu v koncích:

Báseň je pro autorku současně typická i netypická. Typická je tématem - jde o ryze subjektivní ženské pocity - strach z odcizení, strach ze samoty, úzkost. Obavy, které prožívá žena v určitém věku. Netypické je tohle dílko zpracováním. Zatímco většinou se autorka přísně drží reálií, v tomto díle, ačkoliv se vyznačuje pro autorku klasickou civilností, se dostává vně běžných reálií, aniž by je ve skutečnosti vůbec opustila.

Maluje obraz jako ze snu - maluje si všechny stupně obav a nadějí. Používá k tomu velice střídmé - až okoukané prostředky. Okoukané ovšem pouze na první pohled. Komu medově znělé příčky žebříky znějí omšele, nechť si laskavě vybaví, kdyže naposledy slyšel žebřík - kteroukoliv jeho příčku, medově znít. Když se už už ženě zdá, že našla to, co hledala - padá - a padá k podstatě toho medu - tak bolavé, mezi včelí roje. Nevadí, i tam lze najít, co žena hledá - pavoučata si hajej nynej vychovávat bude.

Přesah - děťátka - coby pavoučata. Nezapomeňte, že autorka je v letech - a děťátka "hajej nynej" se jí mohou jevit jakkoliv. Taky ji nakonec sežerou, ach bože, matičko, jak to mluvíš o svých dětech. Autorka je zdánlivě měkká a laskavá, ale koukni pod povrch, co tam schovává, pod tím zprofanovaným fěrtouškem a umolousanou sukničkou a zatraceným blbým živůtkem.

Všechno to - co autorku trápí - naskládá mezi rám okna, možná něco vyhlíží, možná dokola bude brnkat na žebříky, padat v úlech, chovat děti, nechávat se sežrávat. Tak pořád dokola - tak dlouho, až už i ten rám okna zpuchřel a oprýskává.

Tahle báseň je dobrá, protože autorka vystihuje pocity mnohé ženy - tak, že mohou souznít, a nezní to lacině. V jednoduchosti slov a obratů je právě sila autorčiny básně. Nehledá složité metafory - ona ta báseň je totiž metafora sama.

Báseň je rytmická, má spád, má citový náboj - je originálním sdělením ženy - básnířky.

Možná, že osloví jen ženuj podobně laděnou, ale domnívám se, že téma je tak všeženské, že by se eliminace dít neměla.  Všeženské podle vzoru všelidské. Kdo srdce má, pozná. :-)

ouvej (Občasný)

No jo, jenomže já k tomu potřebuji právě tu potřebnou dávku vzteku a vzpurnosti, nemít pocit, že jsem v defenzívě. To srdce je tam návdavkem - z toho vzteku a vzpurnosti.

:-)