Následující text je překladem (narychlo šitým) první části kapitoly O bdělosti vůči své rodině z díla klasického čínského autora Chan-fej-c', který tvořil v 3.st. př. n.l. a byl představitelem myšlenkového směru legalizmu, stavějícího zákon na první a absolutní místo, vycházejícího z převratné myšlenky, že všechno lidské konání je založeno na vlastním prospěchu. Zas z jiného soudku, pár pasáží je tam zajímavých, tak doufám, že se k nim prokoušete, když už jsem to z té klasické čínštiny překládal:-)

Neštestí vládce spočívá v tom, že věří jiným. Věříme-li jiným, jsme jimi ovládáni. Vztah ministrů a vládce se nezakládá na příbuzenské náklonnosti, jsou vázáni jeho mocí, a tak jim nezbývá, než mu sloužit. Proto ti, již jsou ministry, bez oddechu bedlivě zkoumají panovníkovu mysl, zatímco panovník nepozorně dlí nad nimi, a to je důvod, proč dochází k vraždám vládců. Je-li někdo panovníkem a příliš věří svým dětem, zkažení ministři využijí jeho děti k prosazení vlastních zájmů. Je-li někdo panovníkem a příliš věří své manželce, pak zakžení ministři využijí jeho manželku k prosazení vlastních zájmů.(vypuštěna věta odakzující na historickou událost ) Pokud tedy i při vší blízkosti manželky a lásce k dětem jim nelze věřit, pak se nedá věřit nikomu!

Mezi vládci velkých i malých států, konkubínami, manželkami a korunními princi se vždy najde někdo, kdo si přeje, aby panovník co nejdříve zemřel. Jak vím, že je tomu tak? Vždy manželka s ním není pokrevně spřízněna, je-li v oblibě, pak je vládci blízká, není-li v oblibě, pak vztahy s vládcem ochladnou. Pořekadlo praví: "Když je matka krásná, je její dítě chováno." Ale naopak - když je matka ošklivá, je její dítě zanedbáváno. (slavná věta:) Muže v padesáti letech ještě libido neopouští, avšak krása ženy v třiceti letech uvadá. Když žena, jejíž krása uvadá, slouží manželovi se sexuálním apetitem, přestává se jí dostávat pozornosti a nastávají pochybnosti, zda se její syn stane dědicem. To je důvod, proč konkubíny a manželky doufají v to, že vládce brzy zemře. Totiž pouze za okonosti, že se matka stane vdovou po vládci a její syn novým vládcem, všechny rozkazy jí projdou, není pro ni zákazů, milostné radovánky nejsou rušeny předešlým panovníkem a její moc není zpochybněna. To je důvod, proč dochází k travičství a vražednictví. Proto se v Análech Tchao-cuo praví: "Panovníků, kteří zemřeli na nemoc, není ani polovina." Nechápe-li toto panovník, spoléhá se na nepravé. Proto se říká: "Když je těch, kteří by měli ze smrti panovníka užitek, mnoho, pak je panovník v nebezpečí." (vypuštěna věta odakzující na historickou událost)

Když lékař dobře vysaje zranění, srká krev jiných, není proto, že by je pojila příbuznost. Je to proto, že z toho má zisk. Když vozař vyrábí vozy, chce, aby lidé byli bohatí a vážení; když truhlář dělá rakve, chce, aby lidé brzo umírali. Není to však tak, že by byl vozař dobrý a truhlář zlý, je to jen tím, že když lidé nebudou bohatí, nebudou se prodávat vozy, a když lidé nebudou umírat, nebudou se kupovat rakve. V případě truhláře se nejedná o nenávist, pro něho je pouze užitečné, když lidi umírají. Proto se vytváří kliky konkubín, manželek a korunních princů, které chtějí, aby panovník zemřel. Neboť není-li mrtvý, pak jejich moc není dost velká - není to tedy tak, že by panovníka nenáviděli. Z toho důvodu si musí panovník dávat pozor na ty, kteří by měli užitek z jeho smrti. Halo kolem měsíce je vně, ale problém jeho vzniku spočívá uvitř. Stejně tak býváme obrněni proti těm, které nenávidíme, neštěsí však přichází od těch, které milujeme. Moudrý vládce se proto nepouští do neprověřených podniků, nejí neprověřené jídlo; slyší daleké a všímá se blízkého, aby se vyvaroval chyb jak v paláci tak mimo, zkoumá souhlasné a nesouhlasné projevy, aby zjistil, na jaké kliky je dvůr rozdělen, porovnává pak jejich činy, aby se dobral skutečnosti, která se za těmi projevy skrývá. Dává si dohromady minulé a současné, řídí lid podle zákonů, a vše zkoumá z mnoha pohledů. Když úředníci nedostávají náhodné odměny, nepřekračují pravomoce, tresty smrti jsou oprávněné a vina se nepromíjí, pak se nepravost nemá jak dostat ke slovu.