Umírám.

             Mé srdce tu chroptí v kaluži krve

zbyla z něj jen splasklá tkáň

                                                veliký prázdný červený prapor

vlající za větrem

                           I slunce se do ruda odřelo

Teď , v poledne                           Mrká dlouhýma řasama

       Vnímá jen falešný

                                      úlisný, lepkavý, odporný

                                                                                  ten slizký, předstíraný smích.