Za stěnou dýcháš

druhému na oči

Směje se

Díváš se pozorněji

 

Říkáš mu:

hvězdy v duhovkách se hýbou...

víš jindy nejsou tolik vidět!

 

Někdy a s někým měl jsem

takový rozhovor

 

Ležím klidně na noční mořské hladině

Osudy jako hvězdy nad sebou

i za zády

tam na dně

očí

 

Slyším se dýchat (nebo jsi to ty?)

a v šumu přílivů

odlivem pobřeží vypouštíš

Tolik bych mezi hvězdy chtěl

usmát se

a neutopit se...

 

Vědět

ze kterého jsi ty pobřeží

 

a komu to všechno

vlastně povídáš