Na struně houslí příběh světa,

v žáru svíčky nevyslovená věta,

moje nahá duše choulí se do klubíčka,

dýchá a hudba hraje, dirigent strávil noc o samotě.

Sklenice vína, pár obrázků v duši,

krásné představy budoucích zašlých dní,

mysl chrlící slova znamenající všechno a nic.

Dutá ozvěna kroků na kamenné dlažbě,

chrám bortící se sám do sebe,

víra hozená lvům a trhána sama sebou.

Pěťák podaný chudákovi mě nezachrání,

mě zachráníš jen Ty, Ty, o které nesmím mluvit,

kterou nesmím cítit, kterou nemohu mít

vedle sebe, kterou Miluji.

Dnes večer slzy nikoho nezajímají.