|
Do obálky jsem vsunul večer na dvakrát složený
Dal mi zabrat a teď jsem z toho
tak trochu kožený
V Křesle má mysl odpočívá
A dopis na černém peří
ve schránce na tě číhá
Co neřeknou slova na papíře
již těžko někdo řekne více
Na černém peří poslal jsem řádky sněhu
Co roztají ti pod obočím na jednu velkou slzu
Bude ti zima
Den nejdelší nic nezmůže
Co neřeknou slova na papíře
již těžko někdo řekne více
Třicetkrát se země zatočila v naší náruči
Třicetkrát pro tebe
Není to moc není to málo
Ptám se sám sebe
jestli to stálo
stálo za to
|
|
|
