Vždycky když kol sebe tebe mám

tebe-modré jezero

Nikdy nebývám potom sám

a v srdci podivně veselo

Vždycky když pevně mě svíráš

pletenci svých vlasů

Já tiše,tiše odhalím

každou tvou skrytou krásu

Vždycky když přicházíš v poledne

noříš do trvávy bosé nohy

I slunce náhle vybledne

se studem schová se do oblohy

Vždycky když k ránu mizí

a zpět se domů vrací

Ten muž-známý,cizí

cítí,že opět tě ztrácí

A ke konci dlouhého denního boje

Ptám se:Proč nejsi jen MOJE