|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Ráno se vzbudíš
a podzim maluje
barevné ráno kolem
do vlasů zasazuje bárky
žloutnoucích listů.
První vločky usazené ve víčkách
hrají si na honěnou
zbavují samotu pout
jen nesmíš si spálit dlaně
čerstvým pohárem střepů.
S roztaženými křídly
vytahuješ lásku z exilu
obdař ji slovy
a podej mi klíče
od zamčených rtů
aby nemohli žalovat očím
a ztraceným dnům
vytženým z kalendáře
proč láska smetla střepy
ledových krunýřů
ze středu srdce.
|
|
|