Začal jsem se bát,

že už neusnu,

když tak silně foukal vítr.

Zdál se mi nešťastný,

plačící, tesknící

ten večer,

ale nešlo říct ani kapku

z toho smutku.

Ve svetru, bez tebe

nezasténám, nepoznám

a tak se budu muset vrátit,

když to neumím,

co mám asi dělat.

Zastavit... jak?

kdepak, už neusnu,

zachraň mě.