Brouk v prstech.

Ozvalo se tenké písknutí a... chytil jsem dvoukřídlého zástupce čeledi Culicidae, který se mi právě pokoušel vpravit svou chitinovou zbraň pod kůži. Napadlo mě, že vlastně ten ten malý vyslanec čeledi družiny blanokřídlých je jedním z poslů z posvátného sportovního okrsku starořecké Olympie, kteří po vysilujícím úprku marathonskou plošinou konečně doběhli jako splaveni zlatým prachem odlesku inckých pokladů, které ještě dosud trůní v lůně Smetanova Novosvětského kontinentu, který je však ještě před svým objevením, protože novodobý renesanční zóon politikon zakladatel entomologie Karl Linné ještě nepodlehl co městské státy Zapoteků v dobách Kolumbových hordám Aztéků, valících se nekonečnou latinskou obdobou paprikášové pusty jak v infantilními legendami opletené bylině o nenasytech a šálku, přetékajícím přemírou dobroty z krupic a strdí, snad pocházejícího z časů udatného vojvody Čecha, když stanul na obscénním vršku s hrotem rotundy, skrze kterou již vlastenecká srdce buší víc než temné perlíky hamrů a dobu více než shodnou, během které se v krajinách třetího světa žel za chudá zrnka rýže platí i bez drakonie úřadů práce pobytem v teplé vodě, kanoucí do Jang´c´tiang. Snad by bývalo někdy příjemné takto pod tváří vládce slunce s vodami Missouri plynout, jak obdobně zmiňuje ve své již bohem i lidmi, oněmi Čechovými pohrobky z nitrolebených zátočin vydefragmentované satiře Uloupená kadeř Alexander Pope - ovšemže ne poprvé. Jen zdrženlivě lze registrovat toho, kdo v létě třetího roku zaletí s Miss Phileo Sophií v mysli ke kapelníkovi numera prima carské opery v Petrohradu Franceviči Nápravníkovi, jinak to nositeli jména državy Bein v samém axis mundi continento negro, což jistě nemůže vést jak edikt nantský k euphorio praecox hugenotům, a tak Ecce homo, Vae victis?

Darek Měchura