Jakou vidíte příčinu rasismu ve světě vůbec?
Příčinu rasismu vidím v tom, že lidstvo není a nikdy nebylo nějaký hotový, jednotný útvar, v němž by převažovalo jasné lidství se všemi různými pozitivními  momenty. Toto se postupně vyvinulo jako ideál. Prapůvodně to tak nebylo. Lidé se vyvinuli z přírody. Probouzelo se v nich myšlení a potom i cítění. Ale to cítění nebylo nic jiného než pud smečky a až z něho se postupně vyvíjelo to cítění lidské. Jak se lidé po té planetě rozlézali a jak často těžko zápasili o potravu, stali se také sobě sami konkurenty. Tehdy lidé mysleli jinak: byla zima, měli hlad, chtěli nasytit sebe i svou rodinu, chtěli zachovat svůj rod, ... Lidé mysleli rodově. A to bylo zdravé: udržet rod. Takže ten určitý odpor lidí, odpor skupin lidí mezi sebou tu byl dřív než jakýkoliv humanismus, než jakékoliv hlásání lásky k bližnímu, pochopení lidství nebo druhého nebo dokonce nějakého sokratovského kosmopolitismu či osvíceného universalismu. To vše jsou plody kultury značně vyspělé a výjimečné, a ta začíná teprve v 2. tisíciletí před Kristem, v době Védů a pokračuje v době Upanišad, ... ale dosud není naplněna. Stále se lidé mezi sebou vraždí jako jejich předkové několik tisíc let předtím. Byli lidé, kteří to umírňovali, typu Rámy, Buddhy, Gándhího a získávali autoritu svojí mravní velikostí, získávali stoupence, a tím se pomalu šířil humanismus a odpor vůči zmíněným projevům barbarství, ale samozřejmě nikdy to nebyl úspěch obecný. 
Tak to bylo na počátku. Tenkrát to ještě nemělo formu rasistickou v tom pozdějším slova smyslu. Byl to spíš boj každého proti každému, každého kmene proti jinému. A rasismus, jak ho známe dnes, odpor bílých vůči černým, jak ho známe zejména z Ameriky ještě před jedinečným osvobozujícím činem Lincolnovým, nebo např. jak ho známe z blízkého východu napětí mezi Kurdy a Íránci či napětí mezi Araby a Židy, to všechno je pokračování toho prapůvodního kanibalismu, barbarství a nedostatku cítění, má to však jiné formy.Proč se v Evropě rozvinul rasismus ve formě antisemitismu, který byl nejčastější a projevoval se po dlouhá staletí ač málokdy to bylo tak drastické jako za Hitlera, kdy se Židy pokusil úplně vyhladit? Vzniklo to celkem historickou nahodilostí. Ten židovský národ poměrně malý, ale hrdý a svým způsobem velmi osobitý se zvláštním vyspělým náboženstvím se v 1. století před Kristem stal součástí šířící se tehdy naprosto suverénní veleříše římské. Římané ze všech starověkých národů prokázali největší schopnosti organizační, založili republiku, stanovili lidská práva, odvolání, volitelnost apod., a na základě toho měli také potom ohromné úspěchy v okolí. Ti Židé byli rozehnáni zejména po nezdařeném povstání v roce 70, kdy byl Jeruzalém nakonec úplně zničen, do všech koutů světa. A na rozdíl od jiných kmenů, z nichž většina vymřela, někteří z nich dosud zůstali jako třeba Rómové, kteří jsou rozptýleni také zhruba již půl druhého tisíce let, tedy ne tak dlouho jako Židé, ale pořád žijí jakoby na okraji a mají svůj způsob života a jako celek se většinou nezapojují do naší běžné evropské civilizace. Ti Židé se nejenom zapojili do naší evropské a později i americké civilizace, ale nakonec začali dosahovat čelných míst ve světě obchodně finančním a později i ve světě duchovním. Já bych chtěl vidět dnes člověka, který cítí jakoukoliv formu rasismu, ať už vůči Židům nebo vůči Romům nebo černochům; ať si tedy nechá projít hlavou, jak je možné, že právě největší géniové našeho evropsko-amerického lidstva jako Sigmund Freud nebo Albert Einstein, a mohl bych jmenovat další, byli původem Židé. To svědčí o tom, že se nejen naučili žít na náš evropský způsob, ale že v něm dosáhli prvořadých a často převratných úspěchů. Čili v tomto smyslu rasismus tedy zůstává jakoby reliktem toho prvotního kanibalismu a nenávisti k sousedovi.
U lidí jako Masaryk, Voltaire nebo generál de Gaulle nemůže být stop po nějakém rasismu. To další už je věc výchovy a vývoje.Když lidé, všichni lidé, budou mít co jíst, ještě nebude mnoho vyřešeno. Ale budou dány základy k tomu, aby druhé nezabíjeli vůči jídlu. To ještě ale nebudou nadšeně poslouchat symfonie, ale je to první krok, abychom se dostali k tomu, aby lidé četli takové velikány, jako byl Voltaire nebo Masaryk a poslouchali Beethovenovy symfonie nebo Wágnerovy opery.
Ve starém Římě se jim ten hlad podařilo odstranit, a tak není nic divného, že to lákalo i jiné, např. Řeky a Egypťany, aby se přestěhovali a žili tam. Totéž se dělo třeba později v 17. a 18. století, když se začala rozvíjet Severní Amerika, zejména Spojené státy. Začali se tam stěhovat lidé všech národů, a jsou tam doposud ohromné skupiny lidí, ať už původu irského nebo italského, které se musely integrovat, protože v Irsku i Itálii byla strašná bída a tam naopak jim přidělili země kolik chtěli, mohli pracovat, jak chtěli, a když tam dále přicházeli v menší míře i Němci, Holanďané i Češi, bylo to kvůli tomu, že doma měli hlad. Nešli tam s myšlenkou, že vyhladí Indiány. Ten osud Indiánů, který se dnes Amerika hledí řešit s lidskou tváří, není příliš růžový. Kdo z Indiánů chce, může pracovat a jsou mezi nimi i lidé, kteří dosahují úrovně právníků, lékařů, diplomatů... Ostatním dali pár rezervací, kde mohou žít, jíst, pít a spát a pro turisty z Evropy udělají nějakou atrakci, ... to samozřejmě není rasismus toho typu hitlerovského, který posílal lidi do vyhlazovacího tábora, ale je to přece jen genocida byť „s lidskou tváří". Ti američtí Indiáni nemají jako celek žádnou šanci.
My, jako Evropané, jsme možná vyspělejší ekonomicky, technicky, zbraněmi, ale patrně nejsme vůbec vyspělejší duchovně, mravně a nábožensky. Když čteme některá ta slavná vystoupení amerických Indiánů, vidíme, že oni si např. daleko více uvědomovali dávno před sto lety, než učenci typu Konráda Lorenze objevili ekologický problém, tu hrozbu sebezničení země. Tenkrát je ale v Americe nikdo neposlouchal, tam zvítězil byznys, úspěch...

Myslíte si, že také státní systémy nesou vinu na existenci rasismu, že jej vlastně někdy nepřímo podporují?
Drastickým případem bylo nacistické Německo. Jestliže všude v Evropě existoval určitý odpor k Židům, ještě to neznamenalo, že by je někdo kvůli tomu poslal do plynové komory. Národ, který byl tradičně zvyklý poslouchat, který ze všech evropských národů nejméně zažil reformaci, demokratizaci, revoluci, něco čím prošla Francie, Anglie ale i my, který byl zvyklý poslouchat vrchnost, nejprve vladaře, generály, státníky a později pak i psychopaty, Hitlera poslouchal. Tady se projevila ta zvýšená poslušnost, ale také nesamostatnost. Nepoznali něco, jako my jsme poznali už skrze Mistra Jana Husa - to, že lidské svědomí je víc než rozkaz arcibiskupův, kardinálův nebo panovníkův - to Němci neznali. Ti dovedli rasismus tak daleko, že zhruba 6 miliónů Židů evropských zemí skončilo v Osvětimi. To byla ukázka toho, kam se dostaneme, když lidské kladné vlastnosti, jako je třeba pracovitost, oddanost a poslušnost, slouží těm vlastnostem nechutným - panovačnosti, komandování. Náznaky antisemitismu se projevovaly i ve Stalinově Rusku i jinde.
Musíme zase jenom doufat, že vznik Izraele po první světové válce neznamená jen určitý začátek nové epochy, tedy konec s antisemitismem, ale musíme tady počítat v celých dlouhých staletích. A podobně je to i s Rómy. To se prostě nedá řešit okamžitě. Zvyky dlouhých staletí nemůžeme řešit jedním usnesením parlamentu.

Myslíte si, že problém rasismu souvisí také s tím, že se v dnešní době často propaguje uniformita viz Mc Donald´s, Coca-cola, Santa Claus atd., ale i EU se svými stejnými normami pro všechny? V člověku se pak může zanítit odpor k nějaké různosti, k tomu, když je někdo jiný, může mu vadit, když se někdo nepřizpůsobí předepsaným normám.
Je třeba trpělivosti. S těmi myšlenkami universalismu přišel už Sokrates, který se prý označil za „občana světa". Láska k lidem všech národů bez rozdílu původu je také základem Ježíšova učení. To neznamená, že to všichni křesťané pochopili. Mnozí s Ježíšovým jménem na rtech vraždili jiné národy, a zejména národy jiné pleti apod. Zejména  ve Francii jako v nejvyspělejší velmoci Evropy už od 17. století se stále více vyskytovaly hlasy, že Evropa se musí sjednotit, ať už duchovně, ať už Napoleonovým pokusem učinit to z obrany revoluce vojenskými akcemi. Nebo lidmi jako byli Victor Hugo či generál de Gaulle, který první přišel s myšlenkou „Evropa svobodných národů" tedy ne jako „gleichštatování". Tj. ne aby se všichni poameričtili, poangličtili nebo pofrancouzštili, nýbrž aby skutečně zůstali věrni svým tradicím, které jsou samozřejmě jiné v Čechách než třeba v Maďarsku nebo Polsku, abychom z nich vycházeli, ale abychom z nich čerpali jen to pozitivní. Prakticky všichni velikáni našich dějin od Svatého Václava přes Mistra Jana Husa a desítky lidí a myslitelů kolem něho, Komenského, nejenom že v sobě neměli náznak nějakého nacionalistického odporu vůči jiným, ale byli přitom předbojovníky evropského universalismu, sjednocení Evropy. Ještě dnes se to všude nedaří a občas se vyskytnou lidé i ve Francii, Americe i jiných zemích, různí ti nacionalisté, kteří získají i 10%. Těch 10%, to pořád není nebezpečné. Jde o to, aby si těch 90% hlídalo neustále, aby to nešlo dál.Kdybych to měl shrnout: rasismus je druh kanibalismu, historicky je to pokračování kanibalismu. A protože jsme pochopili, že kanibalismus nemůže být vzor lidskosti, musíme to pochopit i o rasismu. Jsou samozřejmě skvělí Židé a jsou také Židé nesympatičtí, jako jsou skvělí Češi, ale také není každý Čech Bedřich Smetana. Plno Čechů je gaunerů, ale z toho neplyne, že by Smetanova hudba a Masarykovy myšlenky byly něco menšího. 

Za rozhovor děkuje  Táňa Bednářová, IZV UK