To neustálé čekání

na muže

s ohnivým ořem

spícím ve skále

je a není

naděje?

že doba přecpaná

jak punčocha Santa Clause

zavoní čajem z bylinek

a že zahrabu kopýtkem

v pěšinkách

tvých příčesků

já, vzpurný koníček

když klíč od sýpek

jsem ztratila?

Ale pořád

frivolně

pomrkávám

a smyslně

ržám.  Takhle:

ihááááhááá.