Margarita

Tak rozdrobená,

celá kolem mne.

A ještě zbytky dlažby

na patách.

Když tleskla

tak trochu skromně,

jakoby pro mne

začali hrát,

hudebníci v podkroví.

Kolikrát já jim sliboval

nové noty.

Snad mi i věřili

když zkoušel jsem lhát.

Zas s uchem na zdi

a v dlani pár penízků,

zatoužím slyšet je hrát,

(pro Margaritu).

***