Varoval jsem tě zavčas

aniž jsem tušil

co lidé říkají

z pouhé nudy

o mých slovech

netrpělivého čekání

ukrytého pod masku

lhostejného klidu

abych se vyhnul

právě těm řečem

hebkým jak

kočičí srst

z které jde

stejně jen hrůza

A teď

v tom nejsem sám

a nevím

zda se mám smát

nebo být smutný