Na dnešek jsem se těšil nejvíc z celýho natáčení. Jen si to představte – finále, vyvrcholení děje, závěrčnej souboj klaďase (čili mojí maličkosti) s hlavním padouchem, při kterým samozřejmě Pan Špatnej sejde nějakou strašlivou smrtí.

Tentokrát jsem ho měl v továrně na hamburgery hodit do ohromnýho mlejnku na maso. Pochopitelně ne jen tak mimochodem. Ve scénáři to bylo skoro devět stránek pobíhání, kila vystřílenejch nábojnic, sem tam nějaký visení za jednu ruku z klandru osmnáct stop nad zemí, potom už jenom holý pěsti, pár ran na solar... a až úplně na konci ten mixér na hovězí. Padouch tam spadne, kýbly kečupu lítaj vzduchem a já komentuju: „No, voni vegetariáni říkaj, že to není zdravý…“  Plus můj drsnej pohled, aby z toho fanynky taky něco měly.

Mohla to bejt fakt skvělá scéna.

Jenže jsme tak běhali po tý fabrice nahoru, dolů a kolem dokola, padouch se zničehonic trefil. Přesně.

Nejspíš pak museli ten scénář přepsat.