Slyšela jsem šeptat listí,
snad smutnilo nad podzimem,
vítr roznášel ty zvěsti,
mlha snášela se nad krajem.
Já viděla jsem barev spousty,
jejich údělem je zmizení.
Chtěla bych znát ty řeči listí,
promlouvat s jejich životem.

Stál jsi tak blízko
a přece byl vzdálený.
Stačilo slovo,
tvá ústa jsou zamčený.
Snad stačilo by vztáhnout ruku,
přenést mě gestem přes propast.
Však neměl jsi se k tomu kroku,
teď mohu si to jenom přát.

Železné zábradlí
s vyhlídkou do kraje.
Možná snad vědět dřív,
kdo tady prohraje.

Slyšela jsem šeptat listí,
bylo mi smutno s podzimem.