|
Modré akvárium, bílá hladina, žluté dno
a na stěně se míhají žebra odrazů
Prohání se tu proudy, zdánlivě chladivé
Jaký je svět mimo čtyři stěny?
Je slyšet kvil dítěte a hubování matky
a nakonec už zase žvatlá
tak roztomile, že bych křičela
a dveře zapadnou jak ocelový trezor.
Učili nás, že venku je nebezpečno
že je tam spousta divných věcí (a zlých)
ale nikdo už neřekl, že ty nejdivnější
na Tebe číhají uvnitř Tvé hlavy.
Ležím na zádech u dna akvárka
potím se horkem a sleduju, jak spíš
vedle mě a jakoby zarputile
víčka pevně stisknutá a není nic, než sen.
Vlastně se nic nestalo, tak proč mám chuť
probudit Tě, zatřást s Tebou a dívat se do Tvé tváře
a prosit Tě, abychom šli pryč
protože žít v akváriu se nedá
| 
