Začala představou Stromu života, boží Hloubky a Nekonečnosti. Prošel jsem s Ní jednotlivé úrovně i aspekty Božského. Božské v tomto světě a božské za vším - Malchut. Nekonečná Věčnost obsahující božské milosrdenství bez hranic - Necach a Chesed. Tomu všemu vládne nekonečná boží Moudrost. Nekonečno jenž se nedá vyjádřit, neboť vše ostatní je jen přelud -Keter. Dále pak nekonečné Porozumění, to vše ve spojení s božskou Silou a Slávou. Pak znovu Keter a nekonečné Poznání to vše projevující se v nekonečné Nádheře. Náš svět je jen ubohým odrazem božského - Jesod a pak znovu Království. Při něm jsem si uvědomil tuto hmotu jako iluzi, prostor byl iluzí stejně jako čas a hmota.

 Byl to pohled Boha na náš zdánlivě pevný svět. Kabalistická terminologie byla pouhou představou, symbolem, jenž mi pomáhal pochopit něco daleko hlubšího, už bez symbolů.

Pak tísnivé pocity, vstup do podvědomí, ale i to jsem nakonec chápal jako projev božského.

A na závěr radost a mír, s nímž jsem se vrátil do tohoto světa. Pokud bych měl něco vyřídit lidem, tak bych jen řekl, že vše je jen relativní a dočasné. Nic nemá cenu, jen přítomnost, kterou bychom si neměli kazit takovými hloupostmi jako nenávist, závist a veškerá zloba. Bůh má pro nás něco lepšího a nádhernějšího než tohle.