Jsem jako kapr v rybníku,

na nějž měsíc smutně svítí.

Dneska jsem holt neměl kliku,

mě chytili do sítí.

Jsem jako ryba ve vodě,

co na sucho nechce jíti.

Svět přestává být v pohodě

na háčku s lesklou nití.

Vlasec se tiše napíná.

Rybář ji už bude míti.

Těší se, ani nevnímá.

Sám je rybou na niti.

A tak se věci mívají,

větší ryby menší táhnou.

Ti, co se z dálky dívají,

ti stejně nezasáhnou.

Kapřík je z vody vytažen,

šupiny do tmy svítí

a rybář krásou zasažen,

úlovek zpátky pouští.

Potom si sedne na lávku,

přemýšlet v tichu musí.

Jestli, až i on bude na háčku,

ho taky někdo pustí.