Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
klára
Autor: noa (Občasný) - publikováno 30.6.2003 (09:49:01), v časopise 14.6.2003
 

klára

 

Když ho vezli z patologie, museli zastavit a on zvracel u chodníku, až měl krk celý bolavý a v očích slzy. A nebylo to ze vzpomínky na zubožené tělo, které musel  identifikovat – na voskovatou tvář se šrámem přes ústa a přes obočí, s přeraženým nosem a zavřenýma očima... Bylo to z opuštěnosti, která mu sedala na prsa, tlačila a bolela a zavrtávala se do něj jako dlouhá pálivá spirála. Policajti seděli na předních sedadlech a nemluvili. Vysadili ho před domem a než zavřel dvířka, doporučili mu, aby si dal panáka.

 

Prošel zahradou a ze zvyku registroval přerostlou trávu a šlahouny ostružin. odemkl rozklížené dveře, vystoupal po sešlapaných schodech a vnímal každou prasklinu ve dřevě pod nohama. Doma jen zabouchl dveře, posadil se v kabátě do křesla a cítil, že už nikdy nevstane - ostatně, co bylo „nikdy“?... bylo jen „teď“, nesnesitelné a svíravé... Viděl sám sebe – živou tělesnou skořápku bez důvodu k další existenci. Kláru přejelo auto na křižovatce u Bulhara. Klára byla mrtvá.

 

Přebíhala bezmyšlenkovitě, pořádně se nerozhlédla, nesla tašky, určitě jí padaly. To ještě byla živá. To ještě byla naděje, že uskočí nebo že řidič zabrzdí, že mu večer řekne: „představ si, že mě dneska nějakej blbec málem přejel...“, že si pak dají večeři a budou se chtít dívat na televizi, a nebudou nic dávat, ale on stejně zůstane sedět před kvízem a ona si půjde číst... Klára klára klára... Představoval si její dlouhé vlasy – zkrvavené, jak jí padají přes obličej a na tvrdý asfalt...

 

Seděl celý večer a skoro celou noc - před očima dlouhé lesklé hnědé vlasy. Odvíjely se do nekonečna a on nechtěl dopustit, aby ho dovedly až na konec, ke kořínkům, k rozbité hlavě s přeraženým nosem. Věděl, že musí vstát a něco dělat, věděl, že on neumřel, že mu začne další den a pak zase další a věděl, že až těch dní uplyne dostatečné množství, bolest zmizí. Ale tohle byla první noc a on zvenku litoval sám sebe, že dneska to ještě bolí tolik.

 

Znali se skoro dva roky a pro něj to bylo poprvé po mnoha letech, co k někomu patřil. Bylo mu pětatřicet, byl inženýr a víc než deset let strávil na montážích v Rusku, střední Asii, Číně a Vietnamu. Hodně tam viděl a hodně vypil. Naučil se žít s děvkami, co uměly jen pár ruských nebo anglických slov. Některé měl docela rád. Kláru potkal rok po návratu do Prahy. Otevřel si na Vinohradech bar s internetem a ona tam chodila skoro každý den – nejčastěji v poledne, kdy nebylo moc jiných zákazníků. Byla tichá a usměvavá, líbila se mu. Párkrát se dali do řeči. Jí se zase líbilo, co všechno zcestoval a že se přitom nechová jako mistr světa. Tak to alespoň říkala.  Začala chodit k němu do bytu. Byl tehdy studený a staromládenecky nehostinný, ale jí připadal romantický, že měl vysoké stropy a okna do zarostlé vinohradské zahrady. Pomohla mu ho zútulnit.

 

Chtěla studovat architekturu, ale nevzali ji. Živila se jako kreslička v projektantské firmě. Rodiče měla kdesi na Moravě, nikdy je neviděl... neznal ani její přátele. V Praze bydlela v podnájmu na Smíchově. Na počátku jejich známosti tam párkrát přespal, ale postupně si navykli chodit k němu, protože to měla blíž do práce a ušetřila čas. Hřála ho samozřejmost, s kterou se jejich životy prolnuly a zaklínily do sebe – bez dohadů, beze scén a bez slibů.

 

Párkrát už se jí chtěl zeptat, proč se k němu vlastně nepřestěhuje. Ale bál se to téma otevřít, snad aby se tím něco nepokazilo. Ona sama  nic neříkala, některé dny přišla, jiné ne, a on jí nevolal a na nic se neptal. Teď hledal v kapsách jejích kabátů, až našel klíče smíchovského bytu. Chtěl, aby mu ještě jednou o sobě něco prozradila, i kdyby to mělo být jen prostřednictvím knížky u postele, o které mu ještě nevyprávěla, značky jogurtů, o kterých ještě neví, že je má... že je měla ráda. Díval se z okna tramvaje na studené podzimní ulice a představoval si, že na Smíchově zazvoní a ona otevře...

 

Neotevřela. Odemkl si sám. Hned za dveřmi ucítil její vůni a měl chuť se otočit a utéct, ale neudělal to. Možná býval měl. Na kuchyňské lince ležely hrnky od kafe s různě zaschlým lógrem. Šel dál a v pokoji si sedl na neustlanou postel. Znovu ho celé tělo zabolelo steskem a tak jen seděl, zatímco se venku pomalu stmívalo. Na poličce vedle něj se leskly fotografie – nejspíš rodiče a sourozenci, spolužáci, kamarádi... hledal sebe, a nenašel. V deníku na nočním stolku objevil nesourodou změť postřehů a vzpomínek – začala si ho psát asi před půl rokem. Musím se sebou něco udělat, nemůžu přece životem pořád tak tupě proplouvat, stálo na první stránce. Záznamy byly barevné, plné vykřičníků a podtržení. Listoval dál a hledal sebe - hledal se ve dnech, kdy spolu jeli za Prahu, a snažil si vybavit dny, kdy spolu spali a obzvlášť se to vydařilo. Našel jen pár kusých poznámek „pak večer s M.“.

 

Pak někdo zazvonil.

„Dobrý den, je tady Klára?“ nějaká holka v bačkorách.

„Není.“ Neměl sílu říct nahlas, co se stalo.

„Aha, a můžete jí dát tady tu přihlášku? Musí to v pondělí odevzdat, jinak jí už tenhle měsíc nestihnou vyřídit pracovní vízum...“

Mlčel, jak mu jen pomalu docházel význam papíru, který mu podávala.

„Tak dáte jí to? Vy jste bratr?“

„Já jsem Martin, Klářin přítel. A vy jste?

„Klářin přítel?“ řekla to udiveně a vrhla na něho podezíravý pohled, ale hned se zarazila a sklopila oči. „Já jsem Veronika. My spolu děláme a taky bydlim vedle v domě. Jedeme do Anglie spolu.“

„Ona vám o mně neříkala?“

...

 

Vracel se tramvají. V okně vedle sebe viděl odraz bledého chlápka středního věku s kruhama pod očima a strništěm na tvářích. Připadal mu odulý, ošklivý a tupý. Nedivil se jí, že chtěla pryč. Kdyby takové dva viděl na ulici, zchátralého a ctižádostivou, taky by jim nedával víc než pár měsíců, než si holka uvědomí, že má na víc... a než on si uvědomí, že mu měkne mozek a že se zbláznil do iluze.

 

Byl doma. Na zahradě mimoděk zaregistroval přerostlou trávu a ostružiny, dveře šly špatně otevřít a schody byly sešlapané. Vešel dovnitř a v kabátě si sedl do křesla. Podíval se kolem – na svoje knihy v knihovně, kterou vymyslela ze starých lahví a hrubých prken, na svetr, který mu vybrala, na plakát z výstavy, na kterou původně nechtěl, ale která se mu pak líbila. Byla v jeho životě prorostlá, pod kůží, pod nehty... a on, on v jejím nezanechal nic. Připadal si mrtvý – mrtvější než ona.



Poznámky k tomuto příspěvku
lindgren (Občasný) - 30.6.2003 > bolest nezmizí ...*
Body: 5
<reagovat 
Lian (Občasný) - 30.6.2003 > Souhlas s Lindgrenem. Je to drsný, no aspoň jednou dostal na frak chlap . Líbilo.
Body: 5
<reagovat 
mefisto (Občasný) - 30.6.2003 > parádně napsaný
Body: 5
<reagovat 
Gerhard (Občasný) - 30.6.2003 > Líbilo, moc!
Body: 5
<reagovat 
fungus2 (Občasný) - 30.6.2003 > Tak to mě zaujalo!
Body: 5
<reagovat 
maxicka (Občasný) - 30.6.2003 > cauky.. super dilko.. jen cestinarska poznamka - u vet: "Začala chodit k -němu- do bytu. -Byl- tehdy studený a staromládenecky nehostinný, ale jí -připadal- romantický, že měl vysoké stropy a okna do zarostlé vinohradské zahrady. Pomohla -mu- -ho- zútulnit" - bylo by lepe misto zajmena "ho" pouzit rovnou slovo "byt", nebot z kontextu sice vyplyne, ze asi nechtela zutulnit chlapka ale byt, nicmene pro cizince to je katastrofa pochopit o co jde, navic jde o cesky spatne napsanou vetu.. ale to je jen detail (proste uzivat mene zajmena.. jak rikala maminka :) ).. jinak je to super, spravna mira koreni dramatu, zivotni pravdy.. fakt je to dobre! :)
Body: 5
<reagovat 
eolus (Občasný) - 30.6.2003 > --- Hodně mi to připomíná příběh o bezdomovcích. - bylo jen teď- Je to působivě napsaný. Cítím z toho nudu a i bezmoc. ...

Body: 5
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 30.6.2003 > moc dobře napsané! umíš :o)))
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Pierre Bosquet (Občasný) - 30.6.2003 > no me to dostalo od chvile, kdy se "proflaklo", ze chtela odjet...btw. "hrnky od kafe s různě zaschlým lógrem" to uz jsem nekde cetl :)...a to "mrtvejsi" to taha za usi ! :)
Body: 5
<reagovat 
 noa (Občasný) - 30.6.2003 > peetea> pardon, s tim logrem se opakuju, mam to v jedny basnicce... líbilo se mi to jako zkatka jisteho zivotniho stylu... ale uz to neudelam :-). A co je spatneho na "mrtvejsi"? nezni to divne spis proto, ze se to zrovna dvakrat nepouziva? myslis, ze "vic mrtvy" je lepsi? ... no, necham si to projit hlavou
<reagovat 
noa (Občasný) - 30.6.2003 > jinak diky vsem za pripominky!!!!!
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 30.6.2003 > mrtvější je podle mě v tomhle kontextu naprosto v pořádku :o)
<reagovat 
Pierre Bosquet (Občasný) - 1.7.2003 > "mrtvejsi"...samozrejme chapu vyznam v tomhle kontextu...jen jsem si rejpnul :)...tak divne to zni...kdyz se rekne "mrtvy", beru to jako konecny stadium a nic vic uz proste nejni :))...vubec si tim nelam hlavu, rad jsem si "klaru" precet...fakt umis, tak pis a ignoruj poznamky rejpalu :)
<reagovat 
MZF (Občasný) - 1.7.2003 > Vytisk jsem si to na večer, přečetl, ale nijak jsem se zpočátku nerozplýval. Je pravda, že celý text dostává v pozdější fázi grády, ale celkově mi přijde hodně kýčovitý a ohraný.
Cením hlavně konec a od poloviny také spádovost.
Body: 4
<reagovat 
afro (Občasný) - 1.7.2003 > Závěr (vyvrcholení) to mrštil do roviny: Moc dobré!!!
<reagovat 
Rawen (Občasný) - 1.7.2003 > Viz Peetea, ale je v tom fakt síla... A ta bolest bohužel fakt nezmizí...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
AdaMM (Občasný) - 9.7.2003 > tststs... má to jednoznačně spád a hodně se mi to líbí - je to reálné a dobře napsané.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 9.7.2003 >
<reagovat 
Mildouch (Občasný) - 21.7.2003 > Nevím proč, ale mám rád veselé příběhy ze života...
Body: 5
<reagovat 
Max Bubakoff (Občasný) - 26.1.2004 > narozdíl od MZF mi to teda kýčovitý nepřijde...tuhle věc jsem si přečetl...a asi po měsíci se k ní vrátil...a udělal jsem dobře.......
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Simonka (Občasný) - 23.2.2004 > jde mi z toho mráz po zádech a chce se mi brečet :o((( píšeš fakt úžasně  Tvé dílo si zaslouží víc, i když jsem vděčná i za totem, za to že si nám dala možnost nahlédnout do šuplíčku děkuju :o))
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 noa (Občasný) - 24.2.2004 > Simonka> nebreč :-) a dík!
<reagovat 
 Pierre Bosquet (Občasný) - 24.2.2004 > Simonka> prave Totem je prostorem, ktery nam nechava nahlednout do tech suplicku...publikovani tady neni nic podradneho (spis se tu sbira odvaha, popr. bobky, popr. zkusenosti...a to se ceni, ne? :)...je to o volbe...kdyby noa chtela, publikuje v casopisech a vychazi ji kniha...zeano :)
<reagovat 
 Pierre Bosquet (Občasný) - 24.2.2004 > noa> no nejsou tyhle vytrysky nefalsovaneho obdivu a nadseni dostatecne silnym hnacim motorem, ktery by te mohl dokopat k ty trpelivosti? :)
<reagovat 
 Simonka (Občasný) - 24.2.2004 > peetea> naprosto souhlasím není co dodat :o))
<reagovat 
 noa (Občasný) - 24.2.2004 > peetea> hele, spis me to trosku desi... fakt :-]

a stran neceho vetsiho, ja si vubec neumim predstavit, ze bych kdy sepsala neco delsiho nez takovejch deset stranek... snazim se pod vasima pobidkama hloubat nad nejakym nametem, ale zatim nic :-] A co ty pises?
<reagovat 
 Pierre Bosquet (Občasný) - 24.2.2004 > noa> ja sepisuju takovou komornejsi zalezitost z padesatejch let minulyho stoleti...venkov, kolektivizace...ale to je jen pozadi...celym se tim potahne (ma tahnout :) ouplne odlisna linka...moralni drama (ale nenasilny, bez ambici moralizovat)...nerad bych to pitval, zbytecne bych se tim zavazal :)...pak mam jeste jinou zalezitost, ale ta je jeste v plenkach...musim ted studovat psychologii venkova, dejiny zemedelstvi atp. bezva zabava :)...ja mam zase spis problem s tim, ze neverim, ze budu moct tak verohodne stvorit sve postavy...tak jak to delas ty...ale zkusim to :)
<reagovat 
Kelly (Občasný) - 24.2.2004 >
<reagovat 
Newton (Občasný) - 29.2.2004 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Cirilla (Občasný) - 25.10.2004 > ---
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 28.5.2005 >
Body: 4
Doporučil 
<reagovat 
Vihar (Občasný) - 23.6.2006 > Blízké
snad pro to, že je mi to blízké, chtěl bych i pokračování s vyčerpávající otázkou na všechna "Proč?" které si samci středního věku kladou

Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
maxima gali (Občasný) - 7.8.2006 >

pekne píšeš

 


Body: 5
<reagovat 
kalais (Občasný) - 13.10.2006 > je dobré si tě přečíst na sychravý podzimní den

...
umíš zanechat stopu
Doporučil 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter