Maličká holčička

za mříží

Tváří se záhadně

vesele.

Zbraně své

se mnou teď překříží.

Pohledem uhnul jsem já…

Zula si botičku

maminka dohlíží

Kam asi utíká

nevinnost sama

Koho co najde si,

co přijde z rána?

Tak rád

bych pomáhal,

Budou však jiní

Půjde si cestou svou

Mine můj světadíl

Nikdo jí nepoví

Kdo jsem jí já…

Chtěl jsem jí přiblížit vidění nebe

Chtěl jsem jí povědět “poslouchej sebe“

Nemluvím neřeknu

ležím tu v obilí

Schoulený schovaný

jenom se usmívám

Přiblble unyle

slintajíc na triko

Ruka se zachvěje

Vyslovit „ ERIKO“

Pohladit po vlasech

Po zlatých lokýnkách

Padají do čela

Kéž by jsi dcerko má

Kéž by jsi věděla…