|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
| Cákance jsou mé oči, oči jiných rozplizlé ráno vyhaslé hádkami osudy znovuvstávající láskou jež tančíkráčí s pochybností o barevných plochách nanesených fláknutím zážitků budoucích vzpomínek branou padajících víček zákoutí plných spánku pohledů něhy nenávisti čím dál víc přibývající neutrality,..., oči hledají úkryt putují po exilu těla vytvářejí ostrůvky neznámých nemocí vyznání lásky bez souvislostí s lakomým světem i naopak úvah převázaných slohovou mašlí, nesmělých náznaků lidské mysli s nositeli hlav noh rukou cosi zašustí shora se začnou snášet dary mezi nimi tužkašpaček kterou jsem od té doby nosil při sobě pořád ji svíral jako by se blížil konec světa jako bych bránil nejbližší sebe před vzpomínkou vzpomínkou na kamarádku jak sedíme uprostřed rozkvetlé louky sluníčko mi ji na chvíli ukradlo asi tušilo vědělo ostatně slunce a měsíc vědí vždy všechno, tohle ne, kamarádka umírala a ani svazky paprsků ji nezachránily.
|
|
|
