POSLEDNÍ ČTVRŤ

 

 

 

Znáš se, jak dobře znáš mě –

vždy na milion chvilek nebo jen na triolilinku

zavítám zrána do snu,

zavírám bránu sotva jsem vešel,

kdo na čí straně nechám stranou.

 

Zprvu trochu nesvůj chci ti lhát,

no tak už nestůj divíc se že už zas,

dej hlavu na polštář ať slova hladce plynou,

svádí tě do snů zpět jen mých pět vět,

co bylo dnes a bude včera.

 

Nic co jsme chtěli nemohlo se stát.

 

Znám se a bavím se královsky.

Léty jsem zvážněl a zhrubl mi hlas,

na niti slov pomalu vplouvám,

naoko odplouvám a ty to dávno víš,

že stálý jsem jak proměna.

 

Leč jistě jsme promlčeli každý tu svou kolej.

 

Dnes před zrcadlem bez hany

netančíš ve snu na „H“ a já nehraji v “G“;

z novu vycouvám na poslední čtvrť –

v hlavách zvoní.

 

 

(Vlčice, 1. – 3. 8. 2023)