„MALÁ VÝPOMOC“


Objednala si mě na hlídání;
má doma 4 velké čokly…
takže jsem šel za ňákou kačku,
jenomže parádně jsme zmokli…

Tu dal jsem se s ní do hovoru,
a přišla řeč na její MAČKU,
abych se stavil večer za ní,
prosila mě ta CHTIVÁ paní!

Nic mi to přece neudělá,
třeba chce, abych ji sved´…
A dostavilo se i „stání“(?),
vždyť už mi není 20 let…

… ženatý nejsem…
tak co mi brání v tom malém lidském pomrdání!?

Však ouha!,
přisála se na mě hbitě;

„Já od tieba chcem iba dítě
- len dieťa - malý robáčik!
ty mój presladký chrobáčik!“
„O viac sa niestaraj a jeď!“

Tak teda jedu, dávám si bacha,
abych jí vyhověl a bodoval;
ach, kurva - co se děje, ksakru!
co já to tady vlastně JEBU!

Jak kdybych srážel „Malou Fatru“;
sám, sotva popadajíc dechu,
vzpomínám marně ve změti vzdechů,
KDO za tu dámu loboval!?

Vrhla se na mě, jako ta šelma,
šla přímo k věci, dračice;
ať oprostím se od předsudků…
a řvala slastně - ty mój smutku!
Ber ma ty trdlo natvrdo!

Šohaj mój slastný!
Nienechaj si nič pre seba,
chci s tebú rovno do nieba!
… divá, slovenská mačice!!

Co bylo dál? - teď jsem se ztratil,
musím navázat znovu nit…

Ach, tak;
Já zděšen, překvapen jak Tonda,
nechtěl jsem hrát ji Jamese Bonda,

říkám jí:
„Má bláhová žínko, jste jistě lepá samice,
jste divá ako prasca v ruji;
OHANBÍ rvete, ty můj světe…

budu vám dneska říkat Mici,
vždyť jsi má slovenská „ségra“,
však musím nyní pravdu říci,
chtěl bych ti vážně pomoci…

Dřu tady jak u krále NEGRA,
1+1 bez záchodu,
pod přívalem Tatranských hlodů,
do úplňku dřu - do noci…

Vypadá to, že to jde skvěle;
však myslím, že to nemá cenu…
takhle tu budem do neděle,
i kdybych vzal si další směnu,

a i když KLACEK roste v těle,
tak dala sis ho do PRDELE!
… to bude divné robátko…“

Zamyslela se nakrátko…
povídá: „Rožni - tak mi sviť!
Tys rozhicoval moje tělo;
já tietka, hlupaňa som biedna,

veď nacpala som si ho v RIŤ!“

„Tos teda vobjevila PRAHU!“
Mrdat se musí, Venca to písk,
pak hodil jsem ji na podlahu...
zestříkal mrdkou její pysk!

A od tý doby nám to jebe;
pravda - někdy rudě, někdy hnědě,
tak sladce měkce v její hnědce…
vždyť ještě nešoustala světce!