|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
„MALÁ VÝPOMOC“
Objednala si mě na hlídání;
má doma 4 velké čokly…
takže jsem šel za ňákou kačku,
jenomže parádně jsme zmokli…
tu dal jsem se s ní do hovoru,
a přišla řeč na její MAČKU,
abych se stavil večer za ní,
prosila mě ta CHTIVÁ paní!
Nic mi to přece neudělá,
třeba chce, abych ji sved´…
A dostavilo se i „stání“,(?)
vždyť už mi není 20 let…
… ženatý nejsem… tak co mi brání!
Však ouha!,
přisála se na mě hbitě;
„Já od tieba chcem iba dítě
- len dieťa - malý robáčik!
ty mój presladký chrobáčik!“
„O viac sa niestaraj a jeď!“
Tak teda jedu, dávám si bacha,
abych jí vyhověl a bodoval;
ach, kurva - co se děje, ksakru!
co já to tady vlastně JEBU!...
jak kdybych srážel „Malou Fatru“!
Sám, sotva popadajíc dechu,
vzpomínám marně ve změti vzdechů,
KDO za tu dámu loboval!?
Vrhla se na mě, jako ta šelma,
šla přímo k věci, dračice;
ať oprostím se od předsudků…
a řvala: „Bože - ty mój smutku!
Ber ma! Ber ma na tvrdo,
šuhaj mój slastný!
(štěstí, že neřekla mi páprdo)
Nienechaj si nič pre seba,
chci s tebú rovno do nieba!“
… divá, slovenská mačice!!
Co bylo dál? - teď jsem se ztratil,
musím navázat znovu nit…
Ach, tak;
Já zděšen, překvapen jak Tonda,
nechtěl jsem hrát ji Jamese Bonda,
říkám jí:
„Má bláhová žínko, jste jistě lepá samice,
jste divá ako prasca v ruji;
OHANBÍ rvete, ty můj světe…
budu vám dneska říkat Mici,
vždyť jsi má slovenská „ségra“,
však musím nyní pravdu říci,
chtěl bych ti vážně pomoci…
dřu tady jak u krále NEGRA,
1+1 bez záchodu,
pod přívalem Tatranských hlodů,
do úplňku dřu - do noci…
Vypadá to, že to jde skvěle;
však myslím, že to nemá cenu…
takhle tu budem do neděle,
i kdybych vzal si další směnu
a i když KLACEK roste v těle,
tak dala sis ho do PRDELE!
… to bude divné robátko…“
Zamyslela se nakrátko…
povídá: „Rožni - tak mi sviť!
Tys rozhicoval moje tělo;
já tietka, hlupaňa som biedna,
veď nacpala som si ho v RIŤ!“
„Tos teda vobjevila PRAHU!“
Co dělat…
… a i když nám to jebe hnědě,
tak sladce, měkce v její hnědce…
už je nám oboum mnohem líp…
|
|
|
